GEOMORFOLOGICKÉ CELKY

menu / lexikon tvarů / krasové / jeskyně
Jeskyně
Základní charakteristika

Jeskyně je podzemní dutina zcela nebo z velké části omezená matečnou horninou (rozpustnou, zčásti rozpustnou, nerozpustnou), v níž vznikla vlivem endogenních či exogenních procesů nebo uměle. Ve speleologii se termínem jeskyně označuje dutina, jejíž rozměry dovolují vstup a průchod dospělému člověku (přibližně o průměru nad 50 cm). V hydrogeologii je jeskyní označována dutina, jejíž rozměry umožňují vodě turbulentní pohyb (průměr vyšší než 5-15 mm). Vývoj jeskyně je složitý proces ovlivněný mnoha faktory, který probíhá v několika fázích (speleogeneze).

Podle tvaru podzemních prostorů můžeme jeskyně rozdělit na horizontální a vertikální. Horizontální jeskyně mají vodorovné nebo převážně vodorovné chodby. U vertikálních jeskyní převládají svislé podzemní prostory.

Z genetického hlediska dělíme jeskyně na syngenetické, které vznikly současně se vznikem horniny, v níž jsou vytvořeny. Mezi tyto jeskyně řadíme jeskyně lávové (vzniklé současně s tuhnutím lávy), jeskyně travertinové (vytvořené současně s vylučováním CaCO3), jeskyně korálové (vzniklé narůstáním korálových útesů), jeskyně balvanité (vzniklé nakupením nebo řícením skalních bloků a srázů) a jeskyně trhlinové. Epigenetické jeskyně vznikly později jako důsledek procesů, jež nesouvisely se vznikem horniny, v níž jsou vytvořeny. Patří k nim jeskyně tektonické a mezivrstevní, jeskyně ledové, jeskyně příbojové (vznikající příbojovou činností mořské vody), jeskyně větrné (vznikající větrnou erozí), jeskyně sufózní (vznikající odnosem částic nekrasovějících hornin), a jeskyně umělé (vytvořené lidskou činností). Dále k nim řadíme krasové jeskyně vytvořené v solích a sádrovcích procesy fyzikálního rozpouštění nebo bobtnání těchto hornin vodou a jeskyně vytvořené korazní a erozní činností

Morfometrické charakteristiky jeskyně
Délka jeskyně je dána součtem délek všech měřených úseků jeskyně (hlavních i vedlejších chodeb a výběžků), U šikmých chodeb se počítá skutečná délka nikoliv délka horizontálního průmětu v plánu jeskyně. Délka jeskynní chodby je dána délkou její podélné osy.
Šířka jeskyně je dána délkou spojnice dvou bodů v příčném profilu jeskyně (jeskynní chodby, jeskynního dómu), které jsou od sebe nejvíce vzdálené.
Výškový rozdíl jeskyně (denivelace) je vertikální vzdálenost mezi nejnižším a nejvyšším dosaženým nebo měřeným bodem v jeskynním systému bez ohledu na skutečnost, zda se tyto body nacházejí v téže prostoře nebo v různých částech téhož jeskynního systému.
Jeskynní profil (podélný) je rovinný obraz jeskyně v podélném směru, daný průsečnicí jeskynního prostoru se svislou rovinou.
Jeskynní profil (příčný) je rovinný obraz jeskynního prostoru v příčném směru, daný průsečnicemi se svislou rovinou.
Výskyt v ČR
Moravský kras (Amatérská jeskyně - nejdelší v ČR, téměř 35 km, Balcarka, Kateřinská, Punkevní jeskyně, Sloupsko-šošůvské jeskyně), Český kras (Koněpruské jeskyně), Javoříčské jeskyně (Olomoucko), Chýnovská jeskyně (Táborsko), Jesenický kras (jeskyně Na Špičáku, jeskyně Na Pomezí), Hranický kras (Zbrašovské aragonitové jeskyně), Podkrkonoší (Bozkovské dolomitové jeskyně), Pavlovské vrchy (jeskyně Na Turoldu), Štramberský kras (jeskyně Šipka).
 
Obr. : Jeskyně Na Špičáku s typickou ukázkou srdcových chodeb (foto: I. Smolová)