GEOMORFOLOGICKÉ CELKY

menu / lexikon tvarů / krasové / krasové údolí
Krasové údolí
Základní charakteristika

Vzhledem k převaze podzemního odvodňování krasových oblastí je síť údolí v krasových oblastech řídká. Vodní toky, které se v krasových oblastech vyskytují, jsou buď alochtonní, tj. přitékají z oblastí nekrasových a protékají po povrchu krasu v celé jeho délce (například některé řeky v Moravském krasu), nebo autochtonní. Vodní toky autochtonní vznikají v krasu vyvěráním krasových podzemních vod. Většina řek se při svém vstupu do krasového území ztrácí do podzemí v četných puklinách nebo otvorech, tzv. ponorech (zakrytých štěrky nebo jícnových, tzv. propadáních), a pokračuje pak ve svém dalším toku jako řeky ponorné až k místu, kde kras končí nebo kde je nekrasový podklad. Zvláště vhodnými vstupními cestami pro rušivou činnost vody jsou pukliny.

Výskyt v ČR
Krasová údolí se v Moravském krasu označují žleby, příkladem je Pustý žleb nebo Suchý žleb. Ukázkou slepého údolí je Holštejnské údolí v severní části Moravského krasu, poloslepého pak údolí Sloupského potoka. Příkladem krasového údolí v Javoříčském krasu je údolí Špraňku, v Českém krasu údolí Kačáku.
 
Obr.: Krasové údolí