GEOMORFOLOGICKÉ CELKY

menu / lexikon tvarů / krasové / mogot
Mogot
Základní charakteristika

Mogot je výrazný vrch tvaru štíhlého kužele, věže, homole nebo kupy, složený z karbonátových hornin, s příkrými až svislými skalními stěnami a více či méně oblými vrcholy, zvedající se ostře nad plochou rovinou. Mogoty dosahují relativní výšky zpravidla několika desítek metrů, výjimečně přes 100 metrů. Často bývají prostoupeny krasovými dutinami a jeskyněmi v několika úrovních. Přes příkrost svahů se na nich často udržuje křovinatá vegetace a místy i vyšší stromy. Mogoty vystupují někdy nepravidelně, někdy v celých řadách vedle sebe. Jde o odolnější zbytky vzniklé pravděpodobně nerovnoměrnou, ale intenzívní korazí karbonátových hornin pod vrstvou sedimentů, popř. zvětralin (podpovrchovým krasověním) v tropickém a subtropickém vlhkém podnebí.

Výskyt v ČR
Fosilní mogoty z teplého třetihorního podnebí se vyskytují v okolí Supíkovic ve Slezsku a v Hranickém krasu.
 
Obr.: