Propast je svislá či šikmá prohlubeň se skalními stěnami, která vzniká v rozpustných horninách, jejíž vertikální rozměr daleko převyšuje rozměr horizontální. Propast může končit slepě, ale obvykle ústí do horizontálních, často zvodnělých jeskynních prostor.

Hloubka propasti je vertikální výškový rozdíl mezi okrajovou hranou jícnu propasti a nejnižším dosaženým nebo měřeným bodem bez ohledu, zda se oba body nacházejí v téže prostoře či v různých částech téhož propasťovitého jeskynního systému.

Propasti lze členit podle různých kritérií. Podle hydrogeologické funkce se propasti člení na ponorové, vodní a vývěrové. Podle původu (geneze) členíme propasti na fosilní, korazní, polygenetické, řícené, a tektonické. Propasti mohou vznikat i v nekrasových horninách, příkladem jsou erozní či pseudokrasové (obvykle rozsedlinové) propasti.