GEOMORFOLOGICKÉ CELKY

menu / lexikon tvarů / krasové / škrapy
Škrapy
Základní charakteristika

Škrapy jsou drobné i velké, často pravidelně uspořádané a hustě nahromaděné konkávní i konvexní tvary nejrůznějších podob, rozčleňující holý i pokrytý skalní povrch nebo stěny jeskyní. Lze je charakterizovat jako malé zářezy, rýhy, žlábky či jamky na skalním povrchu. Škrapy vznikají fyzikálním či chemickým rozpouštěním matečných hornin nebo jejich tmelů. Povrchové škrapy vznikají korazně-erozním působením volně stékající vody nebo korazní činností infiltrační vody, prosakující ke skalnímu povrchu zvětralinovými a sedimentárními pokryvy. Soubor škrapů nacházejících se na rozsáhlé ploše pak nazýváme škrapové pole. U jeskynních škrapů je modelačním faktorem nenasycená průlinová či puklinová voda. V závislosti na složení horniny, typu klimatu (množství srážek, teplota,vlhkost), sklonu, půdním a vegetačnímu pokryvu vzniká široká škála typů škrapů.

Výskyt v ČR
Moravský kras, Javoříčský kras, Český kras, Hranický kras.
 
Obr.: Škrapy na Velkém Špičáku