GEOMORFOLOGICKÉ CELKY

menu / lexikon tvarů / sopečné tvary / dajka
Dajka
Základní charakteristika

Dajka je úzký a protáhlý skalní výchoz na místě obnažené žíly ("pravá žíla"), tvořené magmatickou výplní trhliny nebo rozsedliny v méně pevném horninovém materiálu, obvykle v sopečném tufu.

Působením exogenních činitelů byla tvrdší žilná vyplň vypreparována z méně odolného okolí a na zemském povrchu tvoří morfologicky výrazný útvar skalní zeď.

V dajce (z anglického dyke, francouzského dike) tvořené vulkanickou horninou (čedičem, tefritem nebo trachytem) dochází ke sloupcovité odlučnosti se vznikem vodorovně směrovaných (jakoby "naskládaných") sloupců, což bylo mnohde inspirací k místnímu pojmenování Čertova zeď.

Výskyt v ČR
V severních Čechách jsou typickými dajkami čedičové skalní zdi, vypreparované z měkčích sedimentů svrchní křídy, např. známá Čertova zeď u Českého Dubu a Jánské kameny v Lužických horách.
 
Obr.: Dajka