|
BERMUDY
(VELKÁ BRITÁNIE)
|
|
||||||||||||||||
Bermudy (Bermuda)
|
||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||
Důležité
odkazy:
|
||||||||||||||||||
Guvernér: The Governor |
||||||||||||||||||
Zajímavosti:
|
||||||||||||||||||
Jako Bermudský
trojúhelník se zpravidla označuje sférický trojúhelník s vrcholy v Portoriku,
na Floridě a na Bermudách. Toto označení je užíváno i jako synonymum pro
riziko a nevysvětlitelné záhady. „Geografický“ Bermudský trojúhelník je přibližně
rovnostranný (strana 1600 km) a má plochu 1 155 000 km2. Celý
leží v Atlantském oceánu. Topografie mořského dna je velice rozmanitá: vyskytují
se zde jak hluboké podmořské příkopy (př. Portorický – 8229 m), tak zrádné
mělčiny a útesy podél kontinentálního šelfu. Převážná část mořského dna leží
v hloubce 5800 m. Oblastí prochází 30° s. z. š.,
díky vlivu všeobecné cirkulace atmosféry v severní části převažují jihozápadní
větry, v jižní severovýchodní pasáty. Na území Bermudského trojúhelníku vznikají
často tropické cyklóny (hurikány). Bermudský trojúhelník
je spojován zejména se záhadnými zmizeními lodí, letadel i cestujících a s časoprostorovými
anomáliemi. Za posledních 500 let údajně zmizelo 200 až 1000 plavidlech a
letadel, údaj ale nelze ověřit ze spolehlivých zdrojů. Popularitu – a konec
konců i svůj název – získal Bermudský trojúhelník díky neúnavné aktivitě
novinářů bulvárního tisku. Poprvé se o „Bermudském trojúhelníku“ zmiňuje Američan
E. V. W. Jones v roce 1950, vrcholem troúhelníkománie byla kniha Charlese Berlitze
z roku 1974 (název pochopitelně The Bermuda Triangle), která je v současnosti chápána jako klasické
dílo pavědeckého stylu (neověřování informaci, účelové interpretace, vymyšlení
a „přibarvování“ spojené se zamlčováním protichůdných nebo odporujících faktů).
Mezi nejčastější šarlatánská vysvětlení záhad Bermudského trojúhelníku patří únosy
mimozemšťanů, víry ze čtvrté dimenze a tím způsobené mizení v čase a
prostoru, působení magických krystalů ze ztracené civilizace Atlantidy, mořské
příšery a další. Mezi vědecká vysvětlení se řadí na prvním místě vliv přírodních
podmínek, zejména nepředvídatelného karibsko-atlantického počasí. Zajímavá je
hypotéza o výronu metanu z hlubin oceánu, která předpokládá, že se na dně
této problematické oblasti vyskytuje metan, který po uvolnění prochází vodní
masou a mění její hustotu. Metanem prosycená voda není již schopna nadnášet
plavidlo na hladině. Existence tzv. metanových šachet byla prokázána při těžbě ropy. (zpracovala Monika Erbesová,
2004)
(zpracovala Monika Erbesová,
2004) |
||||||||||||||||||
Poslední
aktualizace:
|
||||||||||||||||||
18. 12. 2004 |
||||||||||||||||||