|
→ grónsky Kalaallit Nunaat (Země lidí),
dánsky Grřnland (Zelená země)
→ největší ostrov na Zemi, SV od Severní Ameriky.
81 % plochy kryto ledovcovým štítem, pobřeží fjordového typu. Na V z
ledu vystupují nejvyšší vrcholy pevného skalního podkladu (nunataky;
Gunnbjřrns Fjeld, 3 734 m n. m.). Podnebí na J subpolární, jinak polární.
Ve vnitrozemí podnebí drsnější. Národní park Severovýchodní Grónsko
(700 000 km2, největší chráněné území světa; od
1974) chrání arktickou faunu, zejm. lední medvědy.
→ Grónsko původně osídleno Inuity,
koncem 10. stol. jižní pobřeží kolonizováno přistěhovalci z
Islandu. Od roku 1261 pod norskou, od 1380 dodnes pod dánskou
svrchovaností; od 1814 součást dánského státu. V roce 1953 Grónsko
získalo autonomii, která byla 1979 dále rozšířena. Místní legislativní
záležitosti projednává zemský sněm (Landsting; 31 členů). V
dánském parlamentu je Grónsko zastoupeno dvěma poslanci. Státní svátek
21. června (nejdelší den v roce).
→ Zemědělská činnost možná jen v pobřežních
oblastech na J a Z. Pastviny 1 %. Chov ovcí a sobů. Hlavní
činností je lov a zpracování ryb (hlavně garnáti a platýzi),
tuleňů a mrožů a chov kožešinové zvěře. Těží
se kryolit (Ţ hliník), grafit, rudy zinku a olova, uhlí, uranová ruda, zlato a
platina. Konzervárny ryb. Elektřina z fosilních zdrojů 41 %,
z hydrocentrál 59 % (pokračuje posun k vodní energii).
Finanční pomoc Dánska (asi 1/2 vládních příjmů). Závislost
na vývozu ryb (94 % exportu). Dovoz strojů, dopravních zařízení,
spotřebního zboží, potravin.
|
