|
JAMAJKA
|
|
||||||||||||||||
Jamajka
(Jamaica)
|
||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||
Důležité
odkazy:
|
||||||||||||||||||
Královna: The British Monarchy |
||||||||||||||||||
Zajímavosti:
|
||||||||||||||||||
Rastafariánství je originální jamajské náboženské hnutí. Základy byly položeny na
jednom z kázání Marka Garveyho: kolem roku 1920
pronesl údajně legendární proroctví: „S nadějí hleďte ku Africe, kde bude
korunován černý král, a ten se stane naším vykupitelem“. Když byl v roce 1930
v Etiopii prohlášen císařem (králem králů) Ras (=princ) Tafari
Makonnen, který přijal jméno Haile
Selassie (= „síla svaté trojice“), nejchudší a
nejutiskovanější obyvatelstvo jamajských slumů to považovalo za naplnění
proroctví. Tím byly položeny základy nového náboženského hnutí. Hlavní
postavou rastafariánství je Bůh - Jah Rastafari, jehož
ztělesněním je bývalý etiopský císař jako historicky doložený přímý potomek
krále Šalomouna a královny ze Sáby. Rastafariánství
obsahuje řadu prvků převzatých z judaismu a křesťanství. Biblí vyznavačů
rastafariánství (rastů) je tzv. Holy
Piby (bible černého člověka), která byla sestavena
v letech 1913 – 1917. Je v podstatě shodná s křesťanskou, byla pouze
upravena, aby byla přijatelnější pro černé – v chápání rastů šlo ale pouze o
odstranění rasistických protičernošských zásahů do jejího textu provedených
bělochy. Rastové bojují proti „Babylonu“, tj.
světu, ve kterém se daří lži, korupci, hříchu, nenávisti, kde moc, bohatství
a osobní prestiž jsou stavěny nad lásku, čest a hodnotu života. Deklarovaným
vypálením Babylonu však nemíní fyzickou likvidaci světa, kterému je
nejpodobnější Evropa a zejména USA, nýbrž jeho léčení (Healing
Of The Nations). Kultura rastů je velmi silně spjatá s jejich
rodnou Afrikou, kterou považují za svůj domov i přes několikasetleté fyzické
odloučení. Rastafariáni se dělí na několik proudů –
od krajních, které jsou ostře protibělošské a
Evropany považují za ztělesněné zlo, po umírněné, které jsou ochotny v „boji
proti Babylonu“ spolupracovat s ostatními, zejména křesťany. Základních znaky života rastů: stravování:
typická je tzv. I-tal dieta. I-tal
v rastovském žargonu znamená „přírodní“, „čistý“,
tedy obdoba židovského „košer“. V praxi je vyloučeno maso (zejména vepřové),
korýši, měkkýši (jsou považováni za „mořské vepřové“, protože se živí odpadky
a mršinami), nešupinaté ryby, mořští dravci, hlemýždi, alkohol, tabák a
dokonce i koření a sůl; vzhled: oděv
bývá nejčastěji z přírodních materiálů, vždy však ozdoben barvami Etiopie,
resp. Afriky - červenou, zelenou a žlutou. Zvláštní pravidlo se týká vlasů a
vousů. S odvoláním na Bibli (Leviticus 21:5)
se nestříhají a neholí a dlouhé vlasy splétají do dreadlocků
(ty byly následně „v Babylonu“ zneužity jako módní doplněk bez náboženského
obsahu). Dready nosí podle jejich objemu v různě
velikých pletených bavlněných čapkách až pytlích také většinou v afrických
barvách. Důležitou roli při rastafariánských
obřadech hraje marihuana jako „tráva moudrosti“, která souží pro komunikaci s
Jahem. Její užívání je ryze rituálního charakteru,
čímž se zásadně liší od naší (Babylonské) „travní“ pakultury. Na světě je v současnosti kolem 1 milionů rastafariánů, na Jamajce představují 5 – 10 % obyvatelstva. Republikánské hnutí na Jamajce. Jamajka je
dosud parlamentní monarchií. Na Velké Británii je nezávislá od roku 1962, přesto
je oficiální hlavou státu stále britská královna Alžběta II., která je na
ostrově zastoupena generálním guvernérem (jmenuje ho doporučení premiéra). Funkční
období generálního guvernéra není ústavně omezeno. Guvernér ani královna
nemají téměř žádné pravomoci. Již delší dobu se projevují snahy o změnu formy
státu z monarchie na republiku. Ve společnosti je zřejmá podpora této
změny, většina jamajských občanů si přeje (alespoň podle závěrů parlamentní
komise) volit hlavu Jamajky jako „představitele státu a symbol jednoty a identity
jamajského národa“. Obě hlavní politické strany se na změně shodly, rozdílné však
zůstávají názory na způsob volby a kompetence hlavy státu. Změna státní formy
by vyžadovala rovněž změnu ústavy, ke které je nutný souhlas dvou třetin všech
členů Parlamentu. Současně by rozhodnutí musela podpořit veřejnost
v referendu. Rozhodování o této otázce je plánováno na příští volební
období. (zpracovala Tereza Pustková, 2005) |
||||||||||||||||||
Poslední
aktualizace:
|
||||||||||||||||||
13. 5. 2005 |
||||||||||||||||||