|
JAMAJKA
|
|
||||||||||||||||
Jamajka
(Jamaica)
|
||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||
Důležité
odkazy:
|
||||||||||||||||||
Královna: The British Monarchy |
||||||||||||||||||
Zajímavosti:
|
||||||||||||||||||
Marcus Mosiah Garvey (1887–1940), hlavní představitel
černošského nacionalismu vycházejícího z představy, že všichni černoši tvoří
jeden národ, se narodil 17. srpna 1887 v St. Anns Bay na severním pobřeží
ostrova.Veřejnou činnost zaměřil
na návrat černochů z celého světa do Afriky, kde by opět získali svou
hodnotu, jež jim byla násilně vzata bělochy. V r. 1914 založil na Jamajce
první pročernošskou organizaci - „Asociaci pro
všeobecný pokrok a zachování dědictví černé rasy“ (UNIA – Universal
Negro Improvement Association), která měla v době svého největšího
rozmachu v celé Americe na 5 milionů členů. V roce 1916 přenesl Garvey své aktivity do USA, kde založil několik dalších
organizací, jejichž cílem bylo černošské povznesení a všeobecné uznání.
Dodnes je oceňován jako člověk, který: „dal – v masovém měřítku a na
vysoké úrovni – milionům černochů pocit hrdosti“ (Martin Luther
King), přestože jeho učení a politická praxe
zahrnovala i řadu sporných rysů: snahu o naprostou segregaci černošského
obyvatelstva, zjevný rasismus, neprůhledné financování, apod. Zřejmě
nejslavnějším Garveyovým podnikem byla afroamerická
lodní společnost Black Star Line. Prodejem akcií se
podařilo shromáždit kapitál na koupi tří lodí, určených k zamýšlené
repatriaci Afroameričanů zpět do Afriky, k ní
ale nikdy nedošlo: nejenže se nenašla žádná africká země, která by o
přesídlence stála, ale finanční kontrola ve společnosti prokázala rozsáhlé
finanční nesrovnalosti, kvůli kterým Garvey skončil
ve vězení jako defraudant. Po propuštění se vrátil na Jamajku, později
přesídlil do Británie, kde na počátku druhé světové války zemřel. Po
vyhlášení nezávislosti Jamajky byly jeho tělesné ostatky převezeny na rodný
ostrov, na kterém se dodnes těší úctě jako největší z jamajských
národních hrdinů. Rastafariánství je originální jamajské náboženské hnutí. Základy byly položeny na
jednom z kázání Marka Garveyho: kolem roku 1920
pronesl údajně legendární proroctví: „S nadějí hleďte ku Africe, kde bude
korunován černý král, a ten se stane naším vykupitelem“. Když byl v roce 1930
v Etiopii prohlášen císařem (králem králů) Ras (=princ) Tafari
Makonnen, který přijal jméno Haile
Selassie (= „síla svaté trojice“), nejchudší a
nejutiskovanější obyvatelstvo jamajských slumů to považovalo za naplnění
proroctví. Tím byly položeny základy nového náboženského hnutí. Hlavní
postavou rastafariánství je Bůh - Jah Rastafari, jehož
ztělesněním je bývalý etiopský císař jako historicky doložený přímý potomek
krále Šalomouna a královny ze Sáby. Rastafariánství
obsahuje řadu prvků převzatých z judaismu a křesťanství. Biblí vyznavačů
rastafariánství (rastů) je tzv. Holy
Piby (bible černého člověka), která byla sestavena
v letech 1913 – 1917. Je v podstatě shodná s křesťanskou, byla pouze
upravena, aby byla přijatelnější pro černé – v chápání rastů šlo ale pouze o
odstranění rasistických protičernošských zásahů do jejího textu provedených
bělochy. Rastové bojují proti „Babylonu“, tj.
světu, ve kterém se daří lži, korupci, hříchu, nenávisti, kde moc, bohatství
a osobní prestiž jsou stavěny nad lásku, čest a hodnotu života. Deklarovaným
vypálením Babylonu však nemíní fyzickou likvidaci světa, kterému je
nejpodobnější Evropa a zejména USA, nýbrž jeho léčení (Healing
Of The Nations). Kultura rastů je velmi silně spjatá s jejich
rodnou Afrikou, kterou považují za svůj domov i přes několikasetleté fyzické
odloučení. Rastafariáni se dělí na několik proudů –
od krajních, které jsou ostře protibělošské a
Evropany považují za ztělesněné zlo, po umírněné, které jsou ochotny v „boji
proti Babylonu“ spolupracovat s ostatními, zejména křesťany. Základních znaky života rastů: stravování:
typická je tzv. I-tal dieta. I-tal
v rastovském žargonu znamená „přírodní“, „čistý“,
tedy obdoba židovského „košer“. V praxi je vyloučeno maso (zejména vepřové),
korýši, měkkýši (jsou považováni za „mořské vepřové“, protože se živí odpadky
a mršinami), nešupinaté ryby, mořští dravci, hlemýždi, alkohol, tabák a
dokonce i koření a sůl; vzhled: oděv
bývá nejčastěji z přírodních materiálů, vždy však ozdoben barvami Etiopie,
resp. Afriky - červenou, zelenou a žlutou. Zvláštní pravidlo se týká vlasů a
vousů. S odvoláním na Bibli (Leviticus 21:5)
se nestříhají a neholí a dlouhé vlasy splétají do dreadlocků
(ty byly následně „v Babylonu“ zneužity jako módní doplněk bez náboženského
obsahu). Dready nosí podle jejich objemu v různě
velikých pletených bavlněných čapkách až pytlích také většinou v afrických
barvách. Důležitou roli při rastafariánských
obřadech hraje marihuana jako „tráva moudrosti“, která souží pro komunikaci s
Jahem. Její užívání je ryze rituálního charakteru,
čímž se zásadně liší od naší (Babylonské) „travní“ pakultury. Na světě je v současnosti kolem 1 milionů rastafariánů, na Jamajce představují 5 – 10 % obyvatelstva. Republikánské hnutí na Jamajce. Jamajka je
dosud parlamentní monarchií. Na Velké Británii je nezávislá od roku 1962, přesto
je oficiální hlavou státu stále britská královna Alžběta II., která je na
ostrově zastoupena generálním guvernérem (jmenuje ho doporučení premiéra). Funkční
období generálního guvernéra není ústavně omezeno. Guvernér ani královna
nemají téměř žádné pravomoci. Již delší dobu se projevují snahy o změnu formy
státu z monarchie na republiku. Ve společnosti je zřejmá podpora této
změny, většina jamajských občanů si přeje (alespoň podle závěrů parlamentní
komise) volit hlavu Jamajky jako „představitele státu a symbol jednoty a identity
jamajského národa“. Obě hlavní politické strany se na změně shodly, rozdílné však
zůstávají názory na způsob volby a kompetence hlavy státu. Změna státní formy
by vyžadovala rovněž změnu ústavy, ke které je nutný souhlas dvou třetin všech
členů Parlamentu. Současně by rozhodnutí musela podpořit veřejnost
v referendu. Rozhodování o této otázce je plánováno na příští volební
období. (zpracovala Tereza Pustková, 2005) |
||||||||||||||||||
Poslední
aktualizace:
|
||||||||||||||||||
13. 5. 2005 |
||||||||||||||||||