NIKARAGUA

Nikaragujská republika (República de Nicaragua)

rozloha: 129 494 km^2	počet obyvatel: 5 360 000 (odhad červenec 2004)
hustota zalidnění: 41,4 obyv./km^2	přirozený / celkový přírůstek: + 2,10 / + 1,97 % (2004)

hlavní město: Managua	jazyky: španělština (úř., 97,5 %), ve východní části i indiánský jazyk mískito (v autonomním regionu Atlántico Norte 34,2 %) a angličtina (Atlántico Sur 8,0 %) (sčítání 1995)
typ státu: prezidentská republika	správní členění: 15 departementů a 2 autonomní oblasti pro Indiány (Atlántico Norte, Atlántico Sur – dohromady nazývané Zalaya)
národnosti: statistika vykazuje na základě sebedeklarace domorodé národy a etnické komunity (pueblos indígena o conunidad étnica): celkem 8,6 % (na venkově 11,1 %, v Atlántico Norte 57,1 %, Atlántico Sur 24,2 %), nejpočetnější jsou indiáni Miskitu (27,2 % z domorodých a etnických komunit) a „mestici karibského pobřeží“ (25,3 %) (sčítání 2005); odhad rasového složení obyvatelstva: mestici 69 %, běloši 17 %, černoši 9 %, Indiáni 5 %
náboženství: katolíci 58,5 % (v roce 1995: 72,9 %), evangelíci 21,6 % (1995: 15,1 %), moravští bratři 1,6 % (hlavně indiáni Miskitu – z nich 54,5 % - a Mayangna-Sumu – 64,5 %), svědci Jehovovi 0,9 %, jiné 1,6 %, bez vyznání 15,7 % (1995: 8,5 %) (sčítání 2005)
HDP/obyv.: 2 200 USD (2003)	měna: 1 zlatá córdoba (NIC) = 100 centavů

→ Na Z příkopová propadlina s jezery Nicaragua a Managua, obklopená pásmem činných i vyhaslých sopek Kordiller. Častá zemětřesení. Pobřeží Karibského moře je nížinné, lagunové, lemované korálovými útesy. Tropické pasátové podnebí s dostatkem srážek. Tropické deštné pralesy a savany.

→ Od 1522 byla Nikaragua součástí španělské koloniální říše. 1821 získala nezávislost, 1821 – 39 ve Středoamerické federaci, od 1839 nezávislá. 1912 – 33 byla okupována USA. V letech 1936 – 79 vláda rodiny Somozů. Od 1979 občanská válka. 1990 zastavení bojů, pluralitní volby. Indiáni žijí dále od pobřeží, při východním pobřeží anglicky hovořící černoši.

→ Rozvojový agrární stát. Orná půda 10 % území, pastviny 46 %, lesy 27 %. Pěstuje se kukuřice, fazole, maniok, zelenina, tropické ovoce, káva, cukrová třtina, bavlna (namísto banánů). Chov skotu, prasat, koní. Rybolov. Těžba dřeva. Průmysl petrochemický, textilní, potravinářský (cukrovary, zpracování masa, kávy).

Důležité odkazy:

Prezident: Presidencia de Nicaragua
Parlament: Asamblea Nacional de Nicaragua
Vláda: (zatím nic)
Statistika: Instituto Nacional de Estadísticas y Censos - Nicaragua
Všeobecné informace: CIA - The World Factbook 2004

Zajímavosti:

Lago de Nicaragua (používá se i indiánský název Cocibolca, Nikaragujci je často označují jako „sladké moře“) je největším jezerem Střední Ameriky. Má rozlohu 8624 km² (délka 177 km, šířka 58 km) a je hluboké 70 m, hladina leží v nadmořské výšce 31 m. Přestože leží pouhých 19 km od pobřeží Tichého oceánu (šíje Rivas), jeho vody jsou splavnou řekou Río San Juan odváděny do Karibského moře. V jezeře žije řada pozoruhodných druhů, mj. sladkovodní žraloci. Již od 16. století se rozvíjel čilý dopravní ruch mezi Karibským mořem a městem Granadou na břehu jezera. Od počátku 20. století se několikrát uvažovalo o stavbě atlantsko-tichooceánského průplavu přes šíji Rivas, který by spojil atlantický přístav San Juan del Norte s pacifickým San Juan del Sur.

Poslední aktualizace:

15. 12. 2006

Zpět