|
|
Hlavní město: Salt Lake City
|
jazyky: angličtina 87,5 %, španělština 7,4 % (sčítání 2000)
|
|
typ státu: členský stát USA
|
správní členění: 29 hrabství (county)
|
|
|
|
etnika: běloši
89,2 % (* 91,1 %), Asijci 1,7 % (* 2,2 %), indiáni (hlavně kmeny Navajo a Ute) 1,3 % (* 1,8
%), černoši 0,8 % (* 1,1 %), jiná rasa nebo kombinace ras 7,0 %; 9,0 %
obyvatel je hispánského původu (sčítání 2000; * označuje údaje se
započítáním osob hlásících se současně k více rasám)
náboženství: mormoni 57 %, katolíci 6
%, episkopální církev 3 %, baptisté 2 %, ostatní křesťané 10 %, muslimové 1
%, neudané 4 %, bez vyznání 17 % (výběrové šetření, 2001)
|
|
|
 Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů má ve státě Utah svoji základnu a
hlavní sídlo. Náboženská společnost byla založena Josephem
Smithem v roce 1830. Její členové – mormoni –
se považují se za jedinou církev, která hlásá skutečného Ježíše Krista,
protože na základě zjevení obnovila jeho učení zdeformované ostatními
náboženskými společnostmi. Křesťané přirozeně tuto výlučnost mormonům upírají
a, třebaže je v řadě států řazena mezi církve, mnozí ji považují za
sektu. Učení vychází zejména z protestantských proudů křesťanství a
tento základ je doplněn o myticko-fantastická témata, prvky tajemna a magičnosti. Uvádí se i vliv svobodných zednářů,
jejichž členy údajně Smith a jeho spolupracovníci
byli. Církev věří, že se Kristus vrátí na Zemi a bude jí vládnout. Klade
důraz na vysokou morálku, misie, vzdělávání, sociální a humanitární pomoc.
Angažuje se rovněž v médiích a v současnosti patří mezi ekonomicky
prosperující náboženské společnosti. Hlavní ústředí je v Salt Lake City, celosvětově má přes 12 milionů členů
(12 560 869 k 31. 12. 2005), z toho přibližně 5,5 milionů
na území USA. Je reprezentována zhruba 50 000 misionáři ve 162 zemích
světa (včetně ČR), za dobu své existence rozdala již více než 100 milionů
výtisků Mormonovy knihy. Ve světě má množství chrámů a kongregací, ale není
zcela jednotná: dnes existuje více než 25 odnoží.
Teologie církve vychází
z 13 článků víry a Desatera Božích přikázání. Božstvo tvoří 3 oddělené
osoby: Bůh (byl kdysi člověkem, zůstalo mu hmotné tělo a žije
v polygamním manželství), Ježíš (byl počat fyzickým spojením s Marií,
byl ženatý, je bratrem Lucifera) a Duch svatý (duchovní bytost). Na planetě
obíhající kolem hvězdy Kolob má Bůh se svými ženami
děti – duchovní bytosti bez těl; když se na Zemi narodí dítě, jedna z nich se
v něm usadí. Podmínkami spásy jsou víra, pokání, křest, přijetí Ducha svatého
a vytrvání do konce. Mormoni jsou obecně nábožensky poměrně tolerantní.
Mezi posvátná písma
patří: Bible, Kniha Mormonova, Nauka a smlouvy, Drahocenná perla. Významnými
svátostmi jsou: křest, zástupný křest mrtvých, 2 řády kněžství, věčný sňatek.
Mormoni slaví sabat (den Páně), rodinný večer (pondělí). V čele stojí
prorok (prezident), který spolu s 2 rádci tvoří První předsednictvo. To
je obklopeno kvórem Dvanácti apoštolů.
V hierarchii následují tzv. sedmdesátníci a předsednictva území,
biskupové a prezidenti odboček. Základním článkem je rodina. Z hlediska
prostorové organizace jsou nejvyšší jednotkou oblasti, nižšími kraje, okrsky
a okresy.
Zjevené „Slovo
moudrosti“ nedoporučuje členům pít nápoje obsahující návykové látky, kouřit,
požívat jiné drogy a doporučuje omezovat konzumaci masa. Morální učení
vyžaduje dodržování zákona cudnosti a poslušnost zákonů země. Mormoni
vykonávají službu v církvi a kromě toho mají (včetně kněží) civilní
zaměstnání. Aktivity jsou financovány z desátků, ekonomických zisků a
darů. Kromě misií (muži po dobu 2 let, ženy dobrovolně) se Svatí angažují ve
vzdělávání (např. Univerzita Brighama Younga), kultuře, médiích, sociální pomoci i
v ekonomice.
 Joseph Smith (* 23. 12. 1805, Sharon,
Vermont, + 27. 6. 1844 Carthage,
Illinois), zakladatel mormonské církve, se narodil
ve Vermontu. V dětství se rodina přestěhovala
do státu New York (Palmyra).
V mládí se často zaobíral problémem, který křesťanský proud je ten
pravý, odpověď údajně dostal v roce 1823,
kdy se mu zjevil anděl Moroni a odkryl mu
tajemství zlatých desek. Ty pak v roce 1827 nedaleko svého bydliště
vykopal a text do nich vyrytý přeložil do angličtiny (žádné materiální důkazy
tohoto činu ale neexistují). Smithův překlad se
stal základem Mormonovy knihy, která byla poprvé vydána roku 1830.
V tomtéž roce byla založena Církev Ježíše Krista v čele se Smithem jako prvním starším. Církev rychle rostla, ale
s ní i opozice a vnitřní rozpory (komplikovanost učení, otázka
mnohoženství, krvavé střety s nemormony).
V roce 1839 se jádro církve (přibližně 10 000 členů) vedené Smithem usadilo v Nauvoo v Illinois. Ve městě Smith
koncentroval duchovní i světskou moc (generál milice, starosta) a netajil se svými politickými ambicemi
(kandidatura na úřad prezidenta USA). Jeho četní odpůrci z řad nemormonů a bývalých členů církve dosáhli toho, že byl
v roce 1844 spolu s dalšími vůdčími osobnostmi církve uvězněn.
Rozvášněný dav poté napadl věznici a Josepha Smitha zavraždil. Mormoni pokládají Josepha
Smitha za proroka, jejich soudobí odpůrci ho
považovali za neseriózní osobu pochybné morálky.
 Přesun církve do Utahu (Mormon Trek) Protože nepřátelský postoj
k mormonům v Nauvoo sílil, zahájili
mormoni v únoru 1846 migraci západním směrem. V červenci 1847
dorazili do údolí Velkého solného jezera. Vybudovali v něm nové město
(Salt Lake City), začali zavlažovat a pěstovat
plodiny. Po usazení vysílali misionáře do Evropy (zejm. do Británie a
Skandinávie) a po celém Západě, kde založili řadu osad. Opakovaně žádali o
možnost vzniku vlastního státu v rámci USA, ale Kongres to podmínil
respektováním tehdejšího právního stavu, se kterým bylo učení mormonů
v rozporu (zejména polygamie a nároky církve na politickou moc).
V druhé polovině 19. století USA svůj tlak na církev stupňovaly (1862
byl schválen zákon proti bigamii), proto mnoho mormonů přešlo do ilegality a
řada z nich byla vězněna. V roce 1887 byla Církev dokonce zákonem
rozpuštěna a její majetek byl zabaven. Mormony zachránil ústupek prezidenta
církve z roku 1890, kterým byla zrušena polygamie a členové církve byli
vyzváni, aby respektovali světské zákony. V roce 1896 byl Utah připojen
k USA.
 Kniha Mormon – Další svědectví o Ježíši Kristu (Book of
Mormon), základní posvátný text mormonů, pojednává mj. o 2
migracích Izraelitů na americký kontinent. První (po pádu babylónské věže,
asi 2250 př. n. l.) představovali Jaredité, kteří
ale padli za oběť bratrovražedným válkám, druhou (kolem roku 600 př. n. l.)
tvořili spravedliví Židé pod vedením Lehiho.
Potomci jeho synů se rozdělili na 2 tábory: spravedlivé Nephity
a proradné Lamanity (Bůh je potrestal ztmavnutím
kůže – stali se předky amerických domorodců). Po svém vzkříšení se Ježíš
zjevil Nephitům v Americe (kolem r. 33 n. l.),
avšak Lamanité je v 5. století n. l.
vyhladili. Mezi poslední Nephity patřil prorok
Mormon a jeho syn Moroni, kteří zaznamenali na
zlaté desky historii osídlení Ameriky. Odpůrci mormonů Mormonovu knihu
zpochybňují, poukazují zejména na chybějící důkazy existence zlatých desek,
ze kterých byla kniha přeložena, dále na vysoký počet citací z Bible a
pozdějších církevních dokumentů a na fakt, že osady uváděné v Mormonově
knize nebyly archeologicky ověřeny a že genetické výzkumy semitský původ
indiánů nepotvrdily.
(zpracovala
Tereza Blešová, 2007, upraveno)
|
