|
|
Hlavní město: Honolulu
|
jazyky: angličtina 73,4 %, havajština (19 tis.,
v denní komunikaci používána už jen na ostrově Ni’ihau) (oba úřední,
havajština ale v podstatě formálně), tagalogština 5,4 %, japonština
5,0 %, ilokanština 4,1 %, čínština 2,6 % (sčítání 2000)
|
|
typ státu: členský stát USA
|
správní členění: 4 hrabství
|
|
|
|
etnika: Asiaté 41,6 % (58,0 %*)
(Japonci 16,7 %, Filipínci 14,1 %, Číňané 4,7 %), běloši 24,3 % (39,3 %*),
Havajci a ostatní obyvatelstvo původem z ostrovů v Tichém oceánu
9,4 % (23,3 %*) (Havajci 6,6 %) (sčítání 2000, * označuje údaje se
započítáním osob hlásících se současně k více rasám, kterých bylo 21,4
%)
|
|
občané/cizinci: občané USA 93,0 %, cizinci 7,0 %
(sčítání 2000)
|
|
|
 Fauna ostrovů je
tropického rázu s četnými endemickými druhy. Obojživelníky zastupuje jeden druh
žab, z plazů je přítomno několik druhů ještěrek. Dále zde žije jeden druh
želv – kožnatka čínská zasahující sem z východní Asie. Hadi na ostrovech
nežijí. Z ptáků je významná endemická čeleď šatovníkovitých –
Drepanididae (na obrázku), z nichž některé druhy už byly vyhubeny lovem pro
ozdobná pírka na výrobu slavnostních oděvů náčelníků. Savců je obecně velmi
málo – ze suchozemských je původní jen netopýr havajský – Lasiurus cinereus
semotus. Na pobřeží žije tuleň havajský – Monachus schauinslandi.
(zpracoval Adam
Lysičan, 2005)
 Národní
Park Hawai‘i Volcanoes (Hawai‘i Volcanoes National Park)
zahrnuje na rozloze asi 1000 km2 dvě činné sopky na
ostrově Hawai‘i: Maua Loa (4 169 m) a Kīlauea (1248 m). Park byl
ustanoven v roce 1916. Původně zahrnoval i sopku Haleakalā na
ostrově Maui, která dnes patří do samostatného národního parku (Haleakalā National Park).
Klima se mění od přímořského pásu parku (vlhké tropické podnebí)
k sopečným vrcholům (alpínské klima). Park je domovem dvou endemických
živočichů – husy nene a jednoho druhu netopýra.
(zpracoval Petr Hanus, 2003, jazykově upraveno)
|
