NEW YORK (USA)

Město New York (City of New York)

 

rozloha: 1 214 km2 (z toho 35 % vodní plochy)

počet obyvatel: 8 114 000 (2004), včetně předměstí 21 767 000 (New York metropolitan area, 2004)

hustota zalidnění: 6 658,2 obyv./km2, bez vodních ploch 10 292 obyv./km2

přirozený / celkový přírůstek: ? %

 

administrativní postavení: město, součást Státu New York

jazyky: angličtina 52,4 %, španělština 24,5 %, ostatní 23,1 % (sčítání 2000)

 

etnika:              běloši 44,7 % (Staten Island: 77,6 %, Bronx: 29,9 %), černoši 26,6 % (Brooklyn: 36,4 %, Bronx: 35,6 %), Asiaté 9,8 % (Queens: 17,6 %), ostatní a neudané rasy: 18,9 % (sčítání 2000), 27,0 % je hispánského původu (bez ohledu na rasu, v Bronxu 48,4 %) (sčítání 2000)

občané/cizinci: občané USA 80,1 %, cizinci 19,9 % (sčítání 2000)

 

→ New York se rozkládá z větší části na třech velkých ostrovech (Manhattan, Staten Island a Long Island), pouze Bronx leží přímo na americké pevnině. Pobřeží ostrovů bylo při výstavbě města napřímeno, řada menších ostrůvků byla uměle rozšířena. 

 

→ Jádrem města je ostrov Manhattan, který v roce 1625 koupila od Indiánů holandská Východoindická společnost a založila na něm pevnost Nieuw-Amsterdam. Nový Amsterdam se díky své strategické poloze rychle rozvíjel a brzy se stal největším holandským městem v Severní Americe. V roce 1664 ho obsadili Britové a město přejmenovali na počest vévody z Yorku (* 14. 10. 1633, + 16. 9. 1701, bratr anglického krále Karla II., později se stal pod jménem Jakub II. anglickým králem) na New York. Ještě v době britské vlády se New York stal největším městem Severní Ameriky a po vyhlášení americké nezávislosti (roku 1776) byl krátce hlavním městem USA. Dnešní územní rozsah má New York od roku 1898.

 

→ Město je významným dopravním uzlem – má 3 letiště (až 70 mil. cestujících ročně) a sbíhají se v něm důležité dálniční a železniční trasy, dříve důležitý přístav již zcela ztratil význam.

 

→ Významné kulturní a hospodářské centrum USA. Ve městě je 50 univerzit, řada divadel, většina amerických nakladatelství a redakce prakticky všech amerických časopisů. Neotřesitelné postavení New Yorku jako centra světového obchodu (Newyorská peněžní burza, sídlo největších podniků a bank).

Důležité odkazy:

Starosta:                      Office of the Mayor
Městská rada:              New York City Council / Consejo de la Ciudad de Nueva York
Statistika:                     General Statistical Sources: New York City and State
Všeobecné informace:  official New York City Web site
Atlas                            Digital atlas of New York City

Zajímavosti:

Vnitřní členění – New York se člení na 5 městských obvodů (borough) které jsou územně totožné s 5 hrabstvími (county) státu New York. Názvy hrabství a příslušných městských obvodů se ale v některých případech neshodují:

·         Borough of Manhattan / New York County

·         Borough of Brooklyn / Kings County

·         Borough of Queens / Queens County

·         Borough of the Bronx / Bronx County

·         Borough of Staten Island / Richmond County

Obvody sice mají v čele volené prezidenty, jejich pravomoci jsou ale mizivé a městská správa je silně centralizovaná.

Městská správa – ačkoliv město podléhá ústředním orgánům Státu New York, má poměrně značnou exekutivní i legislativní autonomii. V čele městské správy stojí starosta (Mayor) volený přímo obyvateli města na 4 roky, který řídí městskou vládu a několik nezávislých městských úřadů. Vedle toho existuje legislativní orgán – Městská rada (City Council), jejích 51 poslanců je voleno na 4 roky, používá se většinový volební systém.  

Manhattan je obchodním centrem města. Má nejhustější síť zástavby a je i nejprestižnějším obvodem města. Jeho název plně vystihuje polohu čtvrti - irokézské slovo mannhattanink se překládá jako „ostrov“. Rozkládá se mezi řekami East river a Hudson river. S pevninou je spojen několika mosty. Charakteristický je široký mřížový rastr ulic, které tvoří třídy (avenues) táhnoucí se od severu k jihu a číslované ulice (streets) od východu k západu. Z pravidelné sítě vybočuje jediná „uhlopříčná“ ulice – Broadway .

Pro Manhattan je charakteristická velká koncentrace vysokých staveb – mrakodrapů (viz níže). K dalším význačným stavbám města patří sportovní hala Madison Square Garden, Macy’s (největší obchodní dům na světě na náměstí Herald Square) a tisíce dalších. Kontrast těchto moderních budov tvoří nízká cihlová zástavba v Greenwich Village. Čtvrti SoHo a TriBeCa s přebudovanými výrobními halami připomínají průmyslovou minulost ostrova. V množství budov a neutichajícího provozu se vyjímá Central Park – travnatá, částečně zalesněná plocha o rozloze 3,4 km2, kam chodí Newyorčané  relaxovat.

Staten Island je bohatá čtvrť tvořená převážně nízkou zástavbou s rozsáhlými zelenými plochami. Příměstský charakter čtvrti se postupně stírá, což nelibě nesou starousedlíci a v poslední době se dokonce zesílily snahy o oddělení Staten Island od města. 

Pro Brooklyn je charakteristická nízká zástavba. V obyvatelstvo tvoří převážně přistěhovalci z Asie a Latinské Ameriky. Některé části jsou považovány za velmi nebezpečné.

Obvod Queens je charakteristický pestrým zastoupením etnických menšin. K nejpočetnějším patří řecká, arabská, indická, irská, ruská, latinskoamerická a italská. Podle kulturních rozdílů obyvatel se mění i charakter zástavby.

Bronx je obýván převážně Afroameričany. Vedle velmi zanedbané zástavby tvořené převážně neomítnutými cihlovými domy poznamenanými časem se zde nachází i luxusní vilové čtvrti.

(zpracovala Jana Marcaníková, 2004, doplněno)

mrakodrapy na Manhattanu jsou jakýmsi epicentrem západního kapitalismu a jejich architektura je mnohými vnímána jako symbol jeho technologické i politické převahy. Mrakodrap (skyscraper) jako architektonický „typ“ velmi dobře ztělesňuje americkou víru v pokrok a také typickou soutěživost, která je pro tento pokrok motorem: stavět co nejvýše, dotknout se mraků a dosáhnout nebeské sféry. Mrakodrap, i když se zrodil v Chicagu (kde byla poprvé vyvinuta technologie konstrukce s ocelovou kostrou), v New Yorku „vyrostl a dospěl“. Do roku 1973 se v New Yorku nacházely všechny nejvyšší stavby světa a horizont Manhattanu se dodnes pyšní jejich nejvyšší koncentrací. První newyorský mrakodrap byl postaven v roce 1902, za klasické se ale považují až stavby z 20.–30. let, které byly výrazně ovlivněny architektonickým stylem art deco. Nejznámější mrakodrapy jsou:

·         Flatiron Building (r. 1902, 87 m) je bezesporu nejstarší dodnes zachovalý newyorský mrakodrap. Jeho jméno („žehlička“) vzniklo spontánně, budova má skutečně žehličkovitý tvar, aby zapadla do trojúhelníkového pozemku. Název se vžil tak dokonale, že vstoupil do literatury a stal se z něj oficiální termín. Architektonicky budova napodobuje renesanční paláce.

·         Chrysler Building (r. 1930, architekt  William Van Alen, výška: 319 m, 77 poschodí) je považován za mrakodrap nejkrásnější, budova je inspirována desingem automobilů – s leskem, extravagantně zdobenou špičatou věží, která představuje záři sluce pokroku a zahrnuje odkazy na automobil. Budova byla postavena na popud Waltera P. Chryslera.

·         Empire State Building (r. 1931,  výška 381 metrů) byl nejvyšší stavbou světa v letech 1932–1971. Na vrcholu má rozhlasovou věž, postaven byl za pouhých 12 měsíců. V budově jsou kanceláře pro 15 000 zaměstnanců a výtahy mohou dopravit 10 000 lidí za hodinu. Název mrakodrapu odkazuje na domovský stát (Empire State je přezdívka Státu New York).

·         Rockefeller Center (r. 1933, 259 m) je první multifunkční urbanistický komplex koncipovaný jako jediný útvar. Zahrnuje sérii veřejných prostorů, v nichž byly kanceláře harmonicky doplněny rekreačními plochami. Konečná podoba zahrnuje 5 administrativních věžových budov. Vrchol kancelářského komplexu zdobí nádherná novogotická kružba z červených cihel, doplněná glazovanými hliněnými prvky. Vstup do budovy zdobí umělecká díla.

V současnosti se plánuje výstavba Věže Svobody, která má vyrůst na místě, kde stávaly mrakodrapy WTC. Architektem je Daniel Libeskind. Freedom Tower by měla být otevřena v roce 2012, měřit má 1776 stop (jako symbol roku vyhlášení nezávislosti USA, 541 metrů). Vedle normálních kanceláří jsou plánovány i zahrady a také „Klín světla“, do kterého  vždy jednou za rok nebudou dopadat žádné stíny (symbolicky mezi 8:46 a 10:28 dne 11. září, tj. na výročí zničení věží Světového obchodního centra). Na vrcholu bude opět vyhlídková věž. 

(zpracovala Kateřina Štramberská, 2006)

 

 

Socha Svobody (Statue of Liberty), jeden ze symbolů USA, stojí na ostrově Svobody (Liberty Island), v zálivu při ústí řeky Hudson do Atlantského oceánu. Socha byla vytvořena ve Francii jako pomník k uctění zrodu USA a jeho přátelství  k Francií. Autorem je alsaský sochař Frédéric Auguste Bartholdi. Práce na modelech a samotné soše mu zabraly 10 let (1875–1884). V roce 1885 byla socha rozebrána na 350 jednotlivých kusů a přepravena do New Yorku. Vztyčena byla na základech bývalé pevnosti Fort Wood. Socha znázorňuje ženu v říze splývající k patám, u nohou ji leží zpřetrhané okovy (znázorňují svobodu, socha je zbavená otroctví, okovy mají přímé spojení se koncem americké občanské války). Socha má pozdviženou pravici třímající pochodeň (světlo nebo osvícení je klíč k dosažení svobody). V levici socha drží desku s datem vyhlášení americké nezávislosti (4. července 1776). Na hlavě má čelenku se 7 paprsky, které reprezentují 7 moří (Arktické, Antarktické, Severní a Jižní Atlantik, Severní a Jižní Pacifik a Indické), nebo 7 světadílů (Severní a Jižní Amerika, Asie, Evropa, Afrika, Austrálie a Antarktida). Skelet sochy vyprojektoval a realizoval francouzský inženýr Alexandre Gustave Eiffel. Na kostru bylo upevněno v oddělených sekcích přes 300 kusů vytvarovaných měděných plátů silných 8,43 cm. Socha Svobody byla slavnostně předána americkému lidu 28. října 1886 za přítomnosti francouzských hostů a prezidenta USA Grovera Clevelenda. V roce 1924 byla prohlášena národním památníkem Spojených států.

 

(zpracovala Lenka Svobodová, 2004)

 

Ellis Island, nazývaný též „Vstupní brána do USA“ nebo „Vstupní brána ke svobodě“ leží na hranici států New York a New Jersey v zálivu při ústí řeky Hudson do Atlantského oceánu. Tento ostrov je v těsné blízkosti ostrova Liberty Island, na kterém stojí známá Socha Svobody. Ellis Island se proslavil tím, že na něm stálo imigrační středisko pro přístav New York, které fungovalo od roku 1892 do roku 1954. Toto středisko bylo vybudováno na základech pevnosti Fort Gibson a stalo se symbolem přistěhovalců do USA, protože jím prošel prakticky každý druhý Američan – imigrant. Právě díky svému historickému významu se v roce 1965 Ellis Island stal součástí národního památníku „Statue of Liberty National Monument“. Dnes budovy bývalého imigračního úřadu slouží jako muzeum přistěhovalectví (Ellis Island Immigration Museum), které bylo slavnostně otevřeno 10. září 1990. V dubnu roku 2001 byla na Internetu zdarma zpřístupněna databáze, která obsahuje údaje o více než 22,5 milionů lidí, kteří od roku 1892 prošli imigračním střediskem na ostrově Ellis Island. Databáze je umístěna na webu správce tohoto systému, což je nadace „Statue of Liberty-Ellis Island Foundation“. Mezi nejznámější osoby, o kterých je záznam v této databázi, patří například český hudební skladatel A. Dvořák, spisovatel R. Kipling, operní zpěvák E. Caruso, doktor S. Freud, herec Ch. Chaplin, americký prezident W. Wilson, podnikatel W. Disney, fyzik A. Einstein a mnoho dalších.

 

(zpracoval Petr Šimáček, 2005)

Poslední aktualizace:

10. 12. 2006

Zpět