Univerzita Palackého v Olomouci
UP

Kontakt
EN

Humans of Geography

Martin Erlebach – foto

Mgr. Martin Erlebach

Koordinátor vědy a výzkumu
Správa Krkonošského národního parku

V současnosti působím jako koordinátor vědy a výzkumu na Správě KRNAP. Dle organizační struktury je pozice zřízena v rámci Oddělení ochrany přírody, v Odboru péče o národní park. Pracovní náplň a předměty vykonávané práce jsou velice různorodé. Primárně se jedná o administraci externích i interních výzkumných a monitoračních aktivit prováděných na území KRNAP a jeho ochranného pásma. To v sobě zahrnuje jak spolupráci se státní správou při udělování výjimek ze zákona o povolení výzkumu, tak evidenci a vyhodnocení výsledků výzkumu v podobě závěrečných zpráv, publikací apod., které slouží jako důležitý podklad pro rozhodování Správy KRNAP i pro přípravu základních strategických dokumentů a managementu ochrany přírody (zásady péče, zonace NP apod.). Nedílnou součástí koordinace výzkumu je i zastupování Správy KRNAP v národních i mezinárodních organizacích (národní komitét LTER, INTERACT, EUROPARC) a na různých odborných a vědeckých seminářích a konferencích. Na základě aktuálních potřeb zpracovávám a aktualizuji Koncepci monitoringu a výzkumu KRNAP. Další obsáhlou skupinou úkolů je realizace různých národních a evropských (mezinárodních) projektů. Ten největší (MaGICLandscapes) ve spolupráci partnerů z 5 evropských zemí řeší posuzování a hodnocení krajinných služeb a funkčnosti zelené infrastruktury v různých typech krajin. Další moje projekty se zabývají například návštěvností a turismem nebo výzkumem dynamiky horní hranice lesa. Editorství odborného recenzovaného časopisu Opera Corcontica je neméně významnou pracovní náplní. Organizaci exkurzí, přednášek a tajemnictví Rady KRNAP můžu jmenovat mezi další řadu obvyklých činností. Ve volném čase pak rád vyrážím na hory, které mám za domem. V létě na kole, v zimě na lyžích. Je to příjemný odpočinek, než si uvědomím (zejména během slunečných a turisticky velmi navštěvovaných dnů), že jsem vlastně opět v práci a kontroluji buď terénní zařízení a přístroje, či dodržování pravidel nebo jen stav vegetace, či předměty ochrany KRNAP.

Z pohledu mojí práce mi studium regionální geografie na UP dalo především dobrý přehled a rozhled. Na své pozici můžu zejména ocenit interdisciplinární přesah geografie, který mi umožňuje lépe se orientovat v ostatních přírodovědných (ale i společenskovědních) oborech a tématech. Nesmírným přínosem je znalost GIS. Schopnost ovládat různé SW a aplikace GIS mě na rozdíl od kolegů (botaniků, zoologů, dendrologů) dává značnou výhodu, že nejsem přímo závislý na spolupráci s kolegy z oddělení GIS. Sám si vytvořím mapy, které potřebuji. Moderní management ochrany přírody se bez geografických podkladů a jejich kvalitní analýzy neobejde. V neposlední řadě je přínosem schopnost samostatné, ale i týmové práce a komunikace, která byla na škole procvičována v rámci řady semestrálních prací a jejich prezentací. Není podstatné, jestli si student zvolí fyzickogeografické, či humánněgeografické zaměření. Rozhodně bych však nevolil (ač v geografii platný a užitečný) princip minimálního úsilí, ve snaze vyhnout se při zpracování svých kvalifikačních prací právě některým typům SW (GIS, statistické programy apod.) nebo složitějším a pracnějším výzkumným metodám a postupům. Každý zvládnutý problém posouvá člověka dále a nelze vyloučit, že se právě tyto (nejlépe samostatně) osvojené nové znalosti nestanou pravidelnou součástí jeho budoucí práce.

< Předchozí Další >