Univerzita Palackého v Olomouci
UP
Kontakt
EN
Měkké formy hazardu: oblíbenost, dostupnost a míra rizika ve vztahu k rozvoji hazardního chování
Projekt: Juniorský grant UP (č. JG_2023_003)
Doba řešení: 01/2023 až 12/2025
Hlavní příjemce a řešitel: Katedra geografie (Přírodovědecká fakulta UP); doc. Mgr. David Fiedor, Ph.D.
Obsah
Představení projektu ♠ Projektový tým ♥ Klíčové prvky projektu ♦ Výsledky výzkumu ♣ Konference ♥ Publikace a data
Představení projektu
Hazardní hraní významně ovlivňuje mnoho aspektů společenské reality, a proto jde o problematiku, která je dlouhodobě součástí předmětového zaměření různých vědních oborů. Dosavadní výzkum se ovšem zpravidla zaměřoval na "tvrdé" (hard) formy hazardu (kasinové hry, hrací automaty), zatímco "měkké" (soft) formy hazardu zůstávaly, až na výjimky, poněkud stranou odborného zájmu. Přitom se jedná o nejrozšířenější a nejdostupnější formy hazardu. Náš projekt usiluje o plné pochopení fenoménu hazardních her s různou mírou společenské nebezpečnosti v souvislostech reálného života, tj. zejména v jejich geografickém a psychologickém kontextu. Hlavním cílem projektu je identifikovat, analyzovat a interpretovat míru popularity, dostupnosti a faktory související s rizikem rozvoje problémového hráčství u soft forem hazardu.
Výzkum byl schválen etickou komisí Filozofické fakulty UP (standard FF-B-20-02, č. 02/2023)
Projektový tým:
Klíčové prvky projektu
Interdisciplinarita: v rámci projektu jsme uplatnili interdisciplinární přístup ke studiu hazardního hraní, ve kterém se prolíná geografie (tedy prostorový pohled – přítomnost, koncentrace a dostupnost poboček hazardního hraní v rámci jednotlivých sídel a jejich percepce obyvateli) a psychologie (participace na hazardních hrách, postoje k hazardnímu hraní a problémové hráčství). Na této bázi tak vznikl nový výzkumný tým složený z geografů a psychologů.
Zaměření: v rámci širokého spektra hazardních her, jsme se zaměřili na poněkud opomíjenou problematiku jejich soft forem, s tím, že nejprve jsme provedli rozsáhlou rešerši toho, jaké hry jsou optikou vědecké veřejnosti vnímány jako soft, tedy spojeny s menším rizikem vzniku problémového hráčství. Zaměřili jsme se také na to, jak tuto problematiku vnímá veřejnost a rovněž problémoví hráči v léčbě.
Výzkumné území: Jako pomyslná výzkumná "laboratoř" nám sloužila Česká republika, která má z hlediska hazardních her v Evropě zásadní postavení, ať už se to týká množství kasin na obyvatele, méně negativnímu postoji veřejnosti k hazardnímu hraní obecně, ale také jeho významné regulaci (ať již na státní či lokální úrovni). V případových studiích jsme se zaměřili na Olomoucký kraj, který z hlediska počtu provozoven různých forem hazardních her na obyvatele převyšuje ve všech aspektech průměr ČR.
Data: využívali jsme geograficky lokalizovaná data (geodata) o provozovnách a prodejnách hazardních her (uvedena v databázích Ministerstva financí či stránkách sázkových společností), dotazníková šetření (ať už v papírové nebo online formě) a také řízené rozhovory s hráči v léčbě. Takto byly realizovány tři kampaně:
- 1) výběrové šetření v rámci obyvatel Olomouckého kraje (červen 2023), kterého se zúčastnilo 2 724 respondentů z 277 (69 %) obcí, ležících v určeném regionu
- 2) reprezentativní šetření mezi pravidelnými dospělými hráči (realizováno agenturou STEM/MARK; listopad-prosinec 2023), kterého se zúčastnilo 4 313 respondentů (1 503 aktivních hráčů)
- 3) řízené rozhovory s hráči v léčbě (2025–2026), kdy bylo provedeno celkem 12 rozhovorů
Metody: kromě tradičních metod deskriptivní a inferenční statistiky pro vyhodnocení nasbíraných dat jsme využívali také:
- Prostorové analýzy v softwarech GIS (především QGIS) , ať už se jednalo o časovou dostupnost provozoven hazardních her, měření množství hazardních příležitostí v určeném regionu či sousedství nebo koncentrace provozoven na jednotku plochy či množství obyvatel.
- ATGS-8 zkrácená verze nástroje „Attitudes Towards Gambling Scale“, který slouží ke zjišťování postojů veřejnosti k hazardním hrám. Využívá se v řadě států světa (Austrálie, Velká Británie, Finsko) a obsahuje 8 výroků na které respondenti odpovídají pomocí 5 bodové Likertovy škály (od silně souhlasím, po silně nesouhlasím). Za jednotlivé odpovědi se respondentům nasčítávají body. Čím vyšší „skóre“ tím je postoj k hazardnímu hraní pozitivnější.
- PGSI short form je zkrácená verze psychometrického nástroje sloužící k měření závažnosti problémového hraní u jednotlivých osob. Obsahuje 3 otázky, na které respondenti odpovídají pomocí obodované čtyř stupňové škály (0 = nikdy až po 3 = téměř vždy).
Výsledky výzkumu
Výsledky jednotlivých výzkumů byly publikovány v odborných časopisech. Odpovědi na zásadní otázky, které jsme si v rámci jednotlivých studií pokládali, jsou shrnuty v následujících přehledech (pozn. kliknutí na otázku = shrnutí studie, kliknutí na obrázek časopisu = link na původní článek).
Měkké a tvrdé formy hazardu?
Co jsou vlastně měkké formy hazardních her? Jak je odlišovat od tvrdých forem? Zásadní otázka, která je důležitá nejen pro akademiky, ale také pro politiky a samotné hráče. Různá míra rizikovosti jednotlivých forem hazardních her s ohledem na nebhracích automatech je tak více regulováno a veřejností negativněji vnímáno než stírání papírových losů.
Methods:
V našem výzkumu jsme se soustředili na rešerši odborných článků, které se zabývaly mírou rizika jednotlivých forem her. Na základě zvolených parametrů jsme vybrali 3 381 článků z odborných databází, z nichž bylo 29 shledáno jako relevantních pro finální rešerši. Studie ve vzorku byly z let 1995–2024 a reflektovaly tak současné poznání dané problematiky.
Results:
- Měkké formy hazardu: Loterie a číselné hry byly odborníky shledány jako nejméně rizikové, přesto však záleží na věku, v kterém se těmto aktivitám věnujeme.
- Tvrdé formy hazardu: Hrací automaty (angl. EGMs), stolní hry v kasinu, poker, sázení na koňské či psí dostihy, jsou označovány za vysoce rizikové aktivity, především kvůli vysoké frekvenci jejich opakování a kontinuálnosti hraní.
- Smíšené výsledky: Kurzové sázení a stírací losy jsou někde na "pomezí" měkkých a tvrdých forem, kdy jejich klasifikace dle rizikovosti je ve studiích nejednotná a závisí především na četnosti sázek a jejich charakteru. Stírací losy byly některými autory v 90. letech označovány za skryté nebezpečí a "papírové automaty", kdy po jejich setření můžeme podléhat stejným kognitivním omylům ("bylo to blízko") a následným nutkáním hru opakovat - zakoupit si další los ("protože teď to určitě vyjde").
odkaz na studii: Kovařík, F., Fiedor, D. (2025): Soft Forms and Hard Forms of Gambling: A Systematic Review with a Narrative Synthesis. Current Addiction Reports, 12(1), 42.
Jak se česká veřejnost staví k měkkým formám hazardních her a mohou někomu působit problémy?
Studie se zaměřuje na vnímání rizikovosti různých forem hazardních her a jejich souvislost s problémovým hraním v českém prostředí. Zaměřujeme se v ní zejména na „měkké“ formy hazardu, jako jsou loterie a stírací losy, které jsou veřejností často považovány za méně rizikové. Cílem bylo zjistit, zda i tyto aktivity mohou vést k rozvoji problémového hraní, a vytvořit typologii her na základě jejich vnímaného rizika širokou populací. Výzkum reaguje na nedostatek evropských studií v této oblasti, zejména v post-socialistických zemích s vysokou dostupností hazardu.
Metody:
Výzkum proběhl formou dotazníkového šetření mezi dospělou populací Olomouckého kraje (N = 2 498). Dotazník zahrnoval sociodemografické údaje (věk, pohlaví, vzdělání), otázky týkající se vnímání rizikovosti dvanácti forem hazardních her hodnocených na tříbodové škále (nízké, střední, vysoké riziko) a osobní zkušenosti s těmito aktivitami v časových rámcích posledního měsíce, posledního roku a někdy v životě. Pro screening problémového hraní byl použit nástroj PGSI Short Form, který rozlišuje čtyři kategorie hráčů: bez problému, nízké riziko, střední riziko a problémový hráč. Analýza dat zahrnovala shlukovou analýzu pro vytvoření typologie her podle vnímaného rizika a statistické testy závislostí (χ²).
Výsledky:
- Vnímané riziko: Loterie a stírací losy byly vnímány jako nejméně rizikové, zatímco kasinové hry, herní automaty a online poker byly hodnoceny jako nejvíce rizikové. Kurzové sázení zaujímalo pozici na pomezí vysoce a nízce rizikových hazardních forem.
- Participační vzorce: Hry loterijního typu vykazovaly nejvyšší míru účasti (86 % během života; 52 % v posledním roce; 20 % v posledním měsíci), přičemž ženy byly mezi těmito hráči výrazně nadreprezentovány. Online varianty všech forem hazardních her byly vnímány jako mírně rizikovější než jejich land–based verze (v kamenných provozovnách).
- Problémovost hazardního hraní: Ačkoli měkké formy hazardu měly nejnižší podíl problémových hráčů, jejich široká popularita znamená, že představují největší absolutní počet ohrožených jedinců. V nějakém stupni rizika bylo z hráčů a hráček, jež hráli v posledním měsíci zjištěno 19 % u loterijních her, 41 % u kurzových sázek a 72 % u kasinových her. Mezi těmi, kteří hráli v posledním měsíci pouze loterijní hry bylo zjištěno 3,7 % problémových hráčů, v případě kurzových sázek 2,2 % a kasinových her 27 %.
odkaz na studii: Fiedor, D., Charvát, M., Kovařík, F., Frajer, J., Aigelová, E., Šerý, M. (2025): Perceived Riskiness and Problem Gambling Across Different Forms of Gambling: A Focus on 'Soft' Gambling. Journal of Gambling Studies, 41(2).
Jakou roli hraje dostupnost hazardních her při formování účasti, postojů a problémového hráčství v populaci
Tato studie zkoumá dostupnost k různým formám hazardních her v Olomouckém kraji (kraj charakteristický vysokou nasyceností a herními příležitostmi). Výzkum zjišťuje, zda prostorová dostupnost heren a kasin, sázkových kanceláří a prodejen losů a loterií ovlivňuje míru účasti na hrách, postoje k hazardu a prevalenci problémového hráčství.
Metody:
K výpočtu dostupnosti čtyř typů hazardních provozoven (prodejny loterií, sázkové kanceláře, herny a kasina) na základě dojezdového času jsme využili síťovou analýzu v prostředí GIS. Sledovali jsme, zda je v obci alespoň jedna provozovna daného typu přítomna (databáze provozoven byla aktuální k roku 2023) a pokud ne, jak dlouho musíme teoreticky jet automobilem do nejbližší obce s danou provozovnou. Obce byly na základě profilů dostupnosti rozděleny do čtyř shluků. Dotazníkové šetření mezi 2 447 dospělými obyvateli měřilo postoje k hazardním hrám (škála ATGS-8), účast na různých formách hazardu a závažnost problémového hráčství pomocí zkrácené formy dotazníku PGSI. Analýza dat zahrnovala porovnání shluků a korelační testy.
Results:
- Prostorové vzorce dostupnosti: Prodejna loterií byla dostupná téměř v polovině obcí, zatímco kasina a herny se soustředily do větších měst. Navzdory těmto rozdílům byla celková dostupnost extrémně vysoká – většina obyvatel se nacházela v krátké dojezdové vzdálenosti od několika typů herních příležitostí (loterie v průměru cca do 2 minut, sázková kancelář do 4 min., herna do 10 min. a kasino do 15 min.). Z tohoto hlediska lze hovořit o hazardním trhu v rámci kraje jako o "nasyceném".
- Chování a postoje: 55,8 % respondentů uvedlo, že v posledním roce hrálo hazardní hry, a to převážně v kamenných provozovnách. Postoje k hazardu byly obecně negativní (průměrné skóre ATGS = 17,45), s mírnými rozdíly mezi jednotlivými shluky. Přesto jsou v porovnání se zahraničními výzkumy postoje pobyvatel Olomouckého kraje k hazardním hrám méně negativní.
- Problémové hráčství: Prevalence dosáhla 4,0 %, což je mírně nad evropským průměrem. Nebyla však nalezena žádná statisticky významná souvislost mezi dostupností provozoven hazardních her různého typu a účastí na hazardních hrách nebo problémovým hráčstvím. To naznačuje, že při nasycenosti trhu hraje fyzická blízkost provozovny menší roli.
odkaz na studii: Fiedor, D., Kovařík, F., Frajer, J., Šerý, M., Aigelová, E., Charvát, M. (2025): The geography of gambling access: Insights from a saturated central European market. GeoJournal, 90(6), 267.
Jak hodnotit dostupnost hazardního hraní?
Tato studie představuje inovativní přístup k měření dostupnosti hazardních her tím, že se namísto přítomnosti provozoven hazardních her v okolí např. bydliště, zaměřuje na „každodenní setkávání“ s nimi. Výzkum provedený v Olomouckém kraji zkoumá, jak běžné vystavení hazardním provozovnám během každodenních pohybů ovlivňuje účast na hrách a problémové hráčství. Cílem zjištění je vyplnit metodologické mezery v tradičních prostorových analýzách a poskytnout podklady pro efektivnější regulační strategie.
Metody:
Průzkum mezi 2 447 dospělými respondenty z Olomouckého kraje byl kombinován s mapování dostupnosti (přítomnosti) hazardních provozoven v obcí (kasina, herny, sázkové kanceláře a prodejny loterií) pomocí geografických informačních systémů (GIS). Dostupnost v tomto případě však byla posuzována i odlišěnou formou - jako frekvence fyzického kontaktu jedince s těmito místy (tj. potkávání provozoven) během každodenních pohybů v prostoru (dojíždění do práce, nakupování apod.). Respondenti uváděli své zkušenosti s hazardem a četnost kontaktů s herními místy (provozovnami), a míra problémového hráčství byla posuzována pomocí zkrácené formy dotazníku PGSI. Statistická analýza získaných dat zahrnovala chí-kvadrát testy, Kruskal-Wallisovy testy a ordinální logistickou regresi.
Výsledky:
- Potkávání vs. dostupnost: Každodenní potkávání hazardních provozoven se ukázalo být silnějším prediktorem účasti na hazardních hrách než jejich pouhá přítomnost provozoven dané hry v dané obci. Například jedinci, kteří se s kasiny setkávají během svých každodenních pohybů, vykazovali výrazně vyšší pravděpodobnost hraní i vyšší skóre v dotazníku problémového hraní (PGSI).
- Rizikové vzorce: Prevalence problémového hráčství byla nejvyšší u respondentů, kteří se často během svých pochůzek potkávají provozovny tvrdého hazardu (kasina a herny); u této skupiny bylo 12 % respondentů klasifikováno jako problémoví hráči, ve srovnání se 4,4 % u těch, kteří s těmito místy do kontaktu nepřicházejí. Rozdíly v potkávání prodejen loterií nebylo statisticky významné.
- Klíčové prediktory: Regresní analýza identifikovala jako významné faktory vyššího rizika problémového hráčství: potkávání kasin (OR = 1,73), sázkových kanceláří (OR = 1,40), mužské pohlaví (OR = 4,15) a nižší věk.
odkaz na studii: Kovařík, F., Fiedor, D., Frajer, J., Šerý, M., Charvát, M., Aigelová, E. (2025): Daily Encounters as a Measure of Accessibility: An Innovative Approach to Assessing the Influence of Gambling Landscape on Gambler’s Behaviour. Journal of Gambling Studies, 41(3), 1247–1267.
How are people who gamble adapting to the closure of their favorite venues?
Tato studie zkoumá, jak se pravidelní hráči přizpůsobují úbytku kamenných provozoven v České republice. Zatímco regulační strategie se často snaží omezit dostupnost hazardu jako preventivní opatření proti škodám, které může hazard způsobit jedinci a jeho blízkým, o behaviorálních reakcích hráčů na uzavírání provozoven je známo jen málo. Porozumění těmto adaptačním mechanismům je klíčové pro hodnocení účinnosti různých typů prostorových regulací a pro předvídání nezamýšlených důsledků, jako je například efekt substituce (nahrazení jedné formy hazardu jinou).
Metody:
Prostřednictvím agentury byl proveden online průzkum mezi 1 503 pravidelnými hráči (osoby, které hrají hazardní hru alespoň jednou měsíčně), se zaměřením na tři typy provozoven: prodejny loterií, sázkové kanceláře a místa s technickými hrami (herní automaty v kasinech a hernách). Respondenti uváděli své zkušenosti s uzavíráním provozoven a následné strategie přizpůsobení. K identifikaci prediktorů adaptace (věk, pohlaví, závažnost hráčství dle PGSI, preference typu hry, velikost obce a lokální nabídka provozoven) byla použita multinomická logistická regrese.
Výsledky:
- Zkušenost s uazvřením: 41,3 % pravidelných hráčů zažilo uzavření alespoň jedné provozovny, nejčastěji šlo o provozovny s herními automaty (53,2 %).
- Vzorce adaptace: U loterií přešlo 68,8 % hráčů do jiných kamenných provozoven. U hráčů na automatech (EGM) tak učinilo pouze 33,6 %; místo toho se jich 60,9 % přesunulo k hazardním hrám online. Úplné ukončení hraní bylo vzácné – u hráčů na automatech k němu došlo pouze v 5,5 % případů.
- Klíčové prediktory: Mladší věk a preference online prostředí byly silnými faktory předpovídajícími přechod na digitální platformy. Muži vykazovali výrazně nižší pravděpodobnost, že s hraním přestanou než ženy. Hráči z menších obcí přecházeli na online formy častěji, což odráží omezené možnosti dostupnosti jiných poboček v jejich okolí. Problémoví hráči vykazovali nižší pravděpodobnost přechodu na online hraní, což naznačuje přetrvávající preferenci kamenných provozoven.
odkaz na studii: Kovařík, F., Fiedor, D., Frajer, J., Aigelová, E., Šerý, M., Charvát, M. (2025): Where to place my bets? Players’ adaptation to the reduction of gambling venues. Moravian Geographical Reports, 33(4), 198–208.
Jak je na tom Česká republika s počtem a rozmístěním kasin po přijetí nového zákona?
Tato studie analyzuje prostorové vzorce obcí s kasiny v České republice a dopad nového zákona o hazardních hrách z roku 2016 (účinného od roku 2017) na jejich rozmístění a dostupnost. Cílem legislativy bylo omezit dostupnost hazardu koncentrací provozoven a zavedením přísnějších provozních požadavků. Výzkum zkoumá změny mezi lety 2017 a 2023 v přítomnosti, dostupnosti a spádových oblastech kasin, čímž poskytuje vhled do účinnosti regulací a regionálních rozdílů.
Metody:
Analýza zahrnovala všech 6 258 českých obcí s využitím oficiálních dat Ministerstva financí o licencovaných stolech pro živé hry kasinové hry. Prostorová a časová dostupnost (pomocí automobilové dopravy dle návrhových rychlostí) byla hodnocena prostřednictvím síťové analýzy v GIS a Huffova gravitačního modelu pro vymezení spádových oblastí kasin (model, který se původně využíval pro vymezení teoretických spádových oblastí zákazníků nákupních center). Do analýzy byla integrována socio-demografická data z Českého statistického úřadu. Změny v prostorové koncentraci byly měřeny pomocí Giniho koeficientu a významné shluky byly identifikovány prostřednictvím softwaru SatScan.
Výsledky:
- Přítomnost kasin: Počet obcí s kasinem (kasinových obcí) se mírně snížil ze 154 v roce 2017 na 147 v roce 2023, což představuje přibližně 2,3 % všech obcí. Počet kasin v rámci těchto obcí se však zvýšil, často prostřednictvím přeměny heren na tzv. „kvazi-kasina“(kasina splňující minimální podmínky provozu, či je splňují pouze "papírově").
- Dostupnost kasin: Navzdory regulačnímu úsilí zůstala časová dostupnost kasin vysoká – 99 % populace žije v okruhu 30 minut jízdy autem od kasina. Spádové oblasti se posunuly, přičemž v některých regionech došlo k expanzi a v jiných k výraznému poklesu (např. v Karlovarském kraji).
- Prostorová koncentrace: Giniho koeficient zůstal vysoký (0,80), což naznačuje přetrvávající shlukování kasin. Dominují velká kasina, přičemž ve více než polovině „kasinových obcí“ je přes 50 % živé hry soustředěno do jediné provozovny. Pohraniční oblasti i nadále přitahují přeshraniční návštěvníky, což posiluje regionální rozdíly.
odkaz na studii: Frajer, J., Fiedor, D., Kovařík, F., Šerý, M., Aigelová, E., Charvát, M. (2024): Changing ‘casinoscape’: spatial patterns of casino municipalities and impacts of the new gambling act in the Czech Republic. Journal of Maps, 20(1).
Prezentace na konferencích
- Current Advances in Gambling Research, Glasgow, UK
16th – 17th June 2025
Prezentace: Filip Kovařík: Beyond Mere Presence: Daily Gambling Facility Encounters and Their Impact on Gambling - 26. Kongres České geografické společnosti, Ústí and Labem, Česká republika
2nd – 5th September 2024
Prezentace: Filip Kovařík: The Spatial Dimensions of Gambling: Perception and User Accessibility in the Olomouc Region - Royal Geographical Society Annual International Conference, London, UK
27th – 30th August 2024
Prezentace: Filip Kovařík: “Scratching the Cards“: Unpacking Public Attitudes Towards Soft Forms of Gambling in the Czech Republic - 18th International Conference on Gambling & Risk Taking (The Eadington Conference), Las Vegas, USA
23rd – 25th May 2023
Posterová prezentace: David Fiedor, Filip Kovařík: Soft Forms of Gambling: Popularity, Availability, and their Risk Level
Publikace a data
Kovařík, F., Fiedor, D., Frajer, J., Aigelová, E., Šerý, M., Charvát, M. (2025). Where to place my bets? Players’ adaptation to the reduction of gambling venues. Moravian Geographical Reports, 33(4), 198–208. https://doi.org/10.2478/mgr-2025-0016 [link]
Fiedor, D., Kovařík, F., Frajer, J., Šerý, M., Aigelová, E., Charvát, M. (2025): The geography of gambling access: Insights from a saturated central european market. GeoJournal, 90(6), 267. https://doi.org/10.1007/s10708-025-11521-3 [link]
Kovařík, F., Fiedor, D., Frajer, J., Šerý, M., Charvát, M., Aigelová, E. (2025). Daily Encounters as a Measure of Accessibility: An Innovative Approach to Assessing the Influence of Gambling Landscape on Gambler’s Behaviour. Journal of Gambling Studies, 41(3), 1247–1267. https://doi.org/10.1007/s10899-025-10392-0 [link]
Kovařík, F., Fiedor, D. (2025): Soft Forms and Hard Forms of Gambling: A Systematic Review with a Narrative Synthesis. Current Addiction Reports, 12(1), 42. https://doi.org/10.1007/s40429-025-00656-5 [link]
Fiedor, D., Charvát, M., Kovařík, F., Frajer, J., Aigelová, E., Šerý, M. (2025): Perceived Riskiness and Problem Gambling Across Different Forms of Gambling: A Focus on 'Soft' Gambling. Journal of Gambling Studies, 41(2), https://doi.org/10.1007/s10899-024-10370-y [link]
Frajer, J., Fiedor, D., Kovařík, F., Šerý, M., Aigelová, E., Charvát, M. (2024): Changing ‘casinoscape’: spatial patterns of casino municipalities and impacts of the new gambling act in the Czech Republic. Journal of Maps, 20(1), 2387921. https://doi.org/10.1080/17445647.2024.2387921 [link]