Hranice v prostředí hazardního hraní: dopady na společnost a její rizikové skupiny

Projekt: GA ČR (č. 25-15267S)
Doba řešení: 01/2025 až 12/2027
Hlavní příjemce a řešitel: Katedra geografie (Přírodovědecká fakulta UP); doc. Mgr. David Fiedor, Ph.D.

Obsah

Představení projektu ♠ Projektový tým ♥ Klíčové prvky projektu ♦ Výsledky výzkumu ♣ Konference ♥ Publikace a data

Představení projektu

Hazardní hraní významně ovlivňuje mnoho aspektů společenské reality. I proto jde o problematiku, která je dlouhodobě součástí předmětového zaměření různých vědních oborů. Dosavadní výzkum se ovšem selektivně zaměřoval na jednotlivé prvky hazardního hraní. Předkládaný projekt proto usiluje o komplexnější přístup k výzkumu hazardních her. Zaměřuje se na přístupy k regulaci, která je vždy ovlivňována správními hranicemi, a zároveň ovlivňuje prostředí hazardního hraní. Hlavním cílem projektu je identifikovat faktory ovlivňující různou míru dostupnosti hazardních her v prostoru v kontextu nedávných legislativních změn a posoudit význam jejich dostupnosti při rozvoji problémového hráčství u potenciálně více ohrožených skupin obyvatelstva. Závěry jednak přispějí k teoretickému obohacení stavu současného poznání o proměnách hazardních her v postkomunistických státech, jednak budou představovat implikace pro utváření státních a regionálních politik řídících hazard.

Výzkum byl schválen etickou komisí Filozofické fakulty UP (dne 15. 5. 2025; č. 03/2025)

Projektový tým:

<< zpět na obsah

Klíčové prvky projektu

Interdisciplinarita: v rámci projektu jsme uplatnili interdisciplinární přístup ke studiu hazardního hraní, ve kterém se prolíná geografie (tedy prostorový pohled – přítomnost, koncentrace a dostupnost poboček hazardního hraní v rámci jednotlivých sídel a jejich percepce obyvateli), psychologie (participace na hazardních hrách, postoje k hazardnímu hraní a reklama ve veřejném prostoru, problémové hráčství) a politologie (politická podpora či omezování hazardního hraní na různých úrovních). Na této bázi tak vznikl výzkumný tým projektu složený z geografů, psychologů a politologů.

Zaměření: v rámci širokého spektra hazardních her, jsme se zaměřili na poněkud opomíjenou problematiku jejich soft forem, s tím, že nejprve jsme provedli rozsáhlou rešerši toho, jaké hry jsou optikou vědecké veřejnosti vnímány jako soft, tedy spojeny s menším rizikem vzniku problémového hráčství. Zaměřili jsme se také na to, jak tuto problematiku vnímá veřejnost a rovněž problémoví hráči v léčbě.

Výzkumné území: Jako pomyslná výzkumná "laboratoř" nám sloužila Česká republika, která má z hlediska hazardních her v Evropě zásadní postavení, ať už se to týká množství kasin na obyvatele, méně negativnímu postoji veřejnosti k hazardnímu hraní obecně, ale také jeho významné regulaci (ať již na státní či lokální úrovni).

Data: využívali jsme geograficky lokalizovaná data (geodata) o provozovnách a prodejnách hazardních her (uvedena v databázích Ministerstva financí či stránkách sázkových společností), dotazníková šetření (ať už v papírové nebo online formě) a také řízené rozhovory se zástupci místních samospráv.

Metody: kromě tradičních metod deskriptivní a inferenční statistiky pro vyhodnocení nasbíraných dat jsme využívali také:

Prostorové analýzy v softwarech GIS (především QGIS) , ať už se jednalo o časovou dostupnost provozoven hazardních her, měření množství hazardních příležitostí v určeném regionu či sousedství nebo koncentrace provozoven na jednotku plochy či množství obyvatel.
ATGS-8 zkrácená verze nástroje „Attitudes Towards Gambling Scale“, který slouží ke zjišťování postojů veřejnosti k hazardním hrám. Využívá se v řadě států světa (Austrálie, Velká Británie, Finsko) a obsahuje 8 výroků na které respondenti odpovídají pomocí 5 bodové Likertovy škály (od silně souhlasím, po silně nesouhlasím). Za jednotlivé odpovědi se respondentům nasčítávají body. Čím vyšší „skóre“ tím je postoj k hazardnímu hraní pozitivnější.
PGSI short form je zkrácená verze psychometrického nástroje sloužící k měření závažnosti problémového hraní u jednotlivých osob. Obsahuje 3 otázky, na které respondenti odpovídají pomocí obodované čtyř stupňové škály (0 = nikdy až po 3 = téměř vždy).

<< zpět na obsah

Výsledky výzkumu

Výsledky jednotlivých výzkumů byly publikovány v odborných časopisech. Odpovědi na zásadní otázky, které jsme si v rámci jednotlivých studií pokládali, jsou shrnuty v následujících přehledech (pozn. kliknutí na otázku = shrnutí studie, kliknutí na obrázek časopisu = link na původní článek).


Reklamní prostor během fotbalových přenosů v ČR	Daňové příjmy obcí v ČR

Reklamní prostor během fotbalových přenosů v České republice

Studie se zabývá reklamou na hazardní hry během fotbalových přenosů v České republice. Výzkum reaguje na geografické omezení dosavadní literatury, která se soustředí převážně na anglosaské země (zejména Velkou Británii a Austrálii). Cílem bylo zmapovat frekvenci, povahu a charakteristiky reklam na hazardní hry v přenosech české fotbalové ligy.

Metody: Byla provedena obsahová analýza čtyř kol nejvyšší české fotbalové ligy (Chance liga) zahrnující 32 zápasů odehraných v srpnu a září 2025. Dva nezávislí kodéři analyzovali záznamy přenosů dostupné prostřednictvím platformy Oneplay. U každé reklamy byly systematicky zaznamenávány proměnné jako frekvence, délka, načasování, propagovaná forma hazardní hry, výzva k akci a přítomnost celebrit. Spolehlivost kódování byla ověřena mezikodérskou shodou (91,8 %), která překročila přijatelný práh 70 %.

Výsledky:

Počet reklam a jejich celková délka: Celkem bylo zaznamenáno 1 824 reklam na hazardní hry, v průměru 57 reklam na zápas. Celková délka reklam dosáhla přibližně 6,1 hodiny, přičemž průměrný zápas obsahoval 11,5 minut reklamního obsahu.
Struktura reklam: Dominovaly reklamy na kurzové sázky (85 %), následovaly online kasina (10,7 %) a loterie (4,3 %). Během živých přenosů pocházelo všech 700 reklam od jediného titulárního sponzora ligy. Celebrity se objevily ve 27 % reklam.
Porovnání se zahraničím: Zjištěná frekvence je více než desetinásobně vyšší než hodnoty dokumentované v zahraničních studiích (průměr 4–5 reklam na zápas). Výsledky poukazují na potřebu regulace reklamy na hazardní hry ve sportovních přenosech v České republice.

Odkaz na studii: Kovařík, F., Fiedor, D., Sharman, S. (2026): This is ‘offside’: Gambling advertising during Czech football broadcasts. Journal of Behavioral Addictions 15, 1, 419–428. https://doi.org/10.1556/2006.2025.00564

<< zpět na výsledky

Daňové příjmy obcí v České Republice

Studie se zabývá daňovými příjmy obcí v České republice, které zahrnují především část celostátně vybíraných daní, které jsou přerozdělovány podle koeficientu daném zákonem č. 243/2000 sb. Jedná se především o daně z příjmů fyzických i právnických osob, daň z přidané hodnoty a daň z hazardních her mimo technické hry. Existují však příjmy z daní, které nejsou rozdělovány plošně mezi všechny obce, ale pouze mezi ty, kterých se to týká (např. daně z technických her podle počtu herních pozic v land-based provozovnách a daně z nemovitých věcí). Obce jsou rovněž příjemci poplatků vybíraných při výkonu státní správy v přenesené působnosti, poplatků a odvodů v oblasti životního prostředí, či místních poplatků, pokud je obec na svém území zavádí. Cílem bylo objasnit prostorové aspekty daňových příjmů českých obcí a při tom se zaměřit na diverzifikaci těchto příjmů.

Metody: Na základě dat rozpočtů obcí zveřejňovaných Ministerstvem Financí ČR v portálu MONITOR byl pro tříleté období 2022-2024 spočítán průměrný daňový příjem pro každou obec v ČR (celkem 6 254) v rámci jednotlivých položek těchto příjmů. Následně byla provedena shluková analýza (Wardova metoda s euklidovskými vzdálenostmi) a na jejím základě byla vytvořena typologie obcí.

Výsledky: Struktura daňových příjmů obcí se skládá z 15 podskupin, dominantní část je však tvořena příjmy z DPH a daní z příjmů fyzických a právnických osob, jež dohromady tvoří až 91 % daňových příjmů. Klastrová analýza identifikovala 8 shluků, které jsou zobrazeny i na výsledné mapě. Klastr obcí s vysokými příjmy byl zastoupen především čtyřmi nejlidnatějšími obcemi, které mají speciální koeficienty pro rozdělování daňových příjmů, a dále obcemi v horských a lázeňských oblastech či jiných turisticky zajímavých regionech. Naopak obce s nížšími daňovými příjmy byly nejčastěji lokalizovány v zázemí velkých měst. Zajímavé jsou méně početné klastry, jejichž struktura příjmů je však výrazně vychýlená v rámci jedné ze sledovaných položek. Jedná se o obce, které výrazně profitují z daní z nemovitostí (areály velkých firem, skladů apod.), případně z ekologických poplatků (na jejich území je významná ekologická zátěž) a také obce profitující z přítomnosti land-based hazardního hraní. Největší profit z daní vázaných na land-based hazardní hry mají obce v pohraničí s velkými kasinovými komplexy.

Odkaz na studii: Frajer, J., Kovařík, F., Šimera, J., Fiedor, D. (2026): Diversification of tax revenue in Czech municipalities. Journal of Maps 22, 1, 2682790. https://doi.org/10.1080/17445647.2026.2682790

<< zpět na výsledky

Prezentace na konferencích

Current Advances in Gambling Research, Helsinki, FIN
27th – 29th May 2026
- příspěvek Filip Kovařík et al.: The Beautiful Game Turned Ugly. The Hidden Advert Epidemic in Football Broadcasts
- příspěvek Jindřich Frajer et al.: Addictological Deserts. Spatial Inequality in Problem Gambling Treatment Access

<< zpět na obsah

Publikace a data

Frajer, J., Kovařík, F., Šimera, J., Fiedor, D. (2026): Diversification of tax revenue in Czech municipalities. Journal of Maps 22, 1, 2682790. https://doi.org/10.1080/17445647.2026.2682790
Kovařík, F., Fiedor, D., Sharman, S. (2026): This is ‘offside’: Gambling advertising during Czech football broadcasts. Journal of Behavioral Addictions 15, 1, 419–428. https://doi.org/10.1556/2006.2025.00564

<< zpět na obsah