Hranice v prostředí hazardního hraní: dopady na společnost a její rizikové skupiny
Projekt: GA ČR (č. 25-15267S)
Doba řešení: 01/2025 až 12/2027
Hlavní příjemce a řešitel: Katedra geografie (Přírodovědecká fakulta UP); doc. Mgr. David Fiedor, Ph.D.
Obsah
Představení projektu ♠ Projektový tým ♥ Klíčové prvky projektu ♦ Výsledky výzkumu ♣ Konference ♥ Publikace a data
Představení projektu
Hazardní hraní významně ovlivňuje mnoho aspektů společenské reality. I proto jde o problematiku, která je dlouhodobě součástí předmětového zaměření různých vědních oborů. Dosavadní výzkum se ovšem selektivně zaměřoval na jednotlivé prvky hazardního hraní. Předkládaný projekt proto usiluje o komplexnější přístup k výzkumu hazardních her. Zaměřuje se na přístupy k regulaci, která je vždy ovlivňována správními hranicemi, a zároveň ovlivňuje prostředí hazardního hraní. Hlavním cílem projektu je identifikovat faktory ovlivňující různou míru dostupnosti hazardních her v prostoru v kontextu nedávných legislativních změn a posoudit význam jejich dostupnosti při rozvoji problémového hráčství u potenciálně více ohrožených skupin obyvatelstva. Závěry jednak přispějí k teoretickému obohacení stavu současného poznání o proměnách hazardních her v postkomunistických státech, jednak budou představovat implikace pro utváření státních a regionálních politik řídících hazard.
Výzkum byl schválen etickou komisí Filozofické fakulty UP (dne 15. 5. 2025; č. 03/2025)
Projektový tým:
Klíčové prvky projektu
Interdisciplinarita: v rámci projektu jsme uplatnili interdisciplinární přístup ke studiu hazardního hraní, ve kterém se prolíná geografie (tedy prostorový pohled – přítomnost, koncentrace a dostupnost poboček hazardního hraní v rámci jednotlivých sídel a jejich percepce obyvateli), psychologie (participace na hazardních hrách, postoje k hazardnímu hraní a reklama ve veřejném prostoru, problémové hráčství) a politologie (politická podpora či omezování hazardního hraní na různých úrovních). Na této bázi tak vznikl výzkumný tým projektu složený z geografů, psychologů a politologů.
Zaměření: v rámci širokého spektra hazardních her, jsme se zaměřili na poněkud opomíjenou problematiku jejich soft forem, s tím, že nejprve jsme provedli rozsáhlou rešerši toho, jaké hry jsou optikou vědecké veřejnosti vnímány jako soft, tedy spojeny s menším rizikem vzniku problémového hráčství. Zaměřili jsme se také na to, jak tuto problematiku vnímá veřejnost a rovněž problémoví hráči v léčbě.
Výzkumné území: Jako pomyslná výzkumná "laboratoř" nám sloužila Česká republika, která má z hlediska hazardních her v Evropě zásadní postavení, ať už se to týká množství kasin na obyvatele, méně negativnímu postoji veřejnosti k hazardnímu hraní obecně, ale také jeho významné regulaci (ať již na státní či lokální úrovni).
Data: využívali jsme geograficky lokalizovaná data (geodata) o provozovnách a prodejnách hazardních her (uvedena v databázích Ministerstva financí či stránkách sázkových společností), dotazníková šetření (ať už v papírové nebo online formě) a také řízené rozhovory se zástupci místních samospráv.
Metody: kromě tradičních metod deskriptivní a inferenční statistiky pro vyhodnocení nasbíraných dat jsme využívali také:
- Prostorové analýzy v softwarech GIS (především QGIS) , ať už se jednalo o časovou dostupnost provozoven hazardních her, měření množství hazardních příležitostí v určeném regionu či sousedství nebo koncentrace provozoven na jednotku plochy či množství obyvatel.
- ATGS-8 zkrácená verze nástroje „Attitudes Towards Gambling Scale“, který slouží ke zjišťování postojů veřejnosti k hazardním hrám. Využívá se v řadě států světa (Austrálie, Velká Británie, Finsko) a obsahuje 8 výroků na které respondenti odpovídají pomocí 5 bodové Likertovy škály (od silně souhlasím, po silně nesouhlasím). Za jednotlivé odpovědi se respondentům nasčítávají body. Čím vyšší „skóre“ tím je postoj k hazardnímu hraní pozitivnější.
- PGSI short form je zkrácená verze psychometrického nástroje sloužící k měření závažnosti problémového hraní u jednotlivých osob. Obsahuje 3 otázky, na které respondenti odpovídají pomocí obodované čtyř stupňové škály (0 = nikdy až po 3 = téměř vždy).
Výsledky výzkumu
Výsledky jednotlivých výzkumů byly publikovány v odborných časopisech. Odpovědi na zásadní otázky, které jsme si v rámci jednotlivých studií pokládali, jsou shrnuty v následujících přehledech (pozn. kliknutí na otázku = shrnutí studie, kliknutí na obrázek časopisu = link na původní článek).
![]() |
![]() |
![]() |
|
| Reklamní prostor během fotbalových přenosů v ČR | Daňové příjmy obcí v ČR | Sázkové kanceláře v ČR: prostorový vývoj 2019–2025 | Varovné zprávy v reklamách na hazardní hry |
Reklamní prostor během fotbalových přenosů v České republice

Studie se zabývá reklamou na hazardní hry během fotbalových přenosů v České republice. Výzkum reaguje na geografické omezení dosavadní literatury, která se soustředí převážně na anglosaské země (zejména Velkou Británii a Austrálii). Cílem bylo zmapovat frekvenci, povahu a charakteristiky reklam na hazardní hry v přenosech české fotbalové ligy.
Metody: Byla provedena obsahová analýza čtyř kol nejvyšší české fotbalové ligy (Chance liga) zahrnující 32 zápasů odehraných v srpnu a září 2025. Dva nezávislí kodéři analyzovali záznamy přenosů dostupné prostřednictvím platformy Oneplay. U každé reklamy byly systematicky zaznamenávány proměnné jako frekvence, délka, načasování, propagovaná forma hazardní hry, výzva k akci a přítomnost celebrit. Spolehlivost kódování byla ověřena mezikodérskou shodou (91,8 %), která překročila přijatelný práh 70 %.
Výsledky:
- Počet reklam a jejich celková délka: Celkem bylo zaznamenáno 1 824 reklam na hazardní hry, v průměru 57 reklam na zápas. Celková délka reklam dosáhla přibližně 6,1 hodiny, přičemž průměrný zápas obsahoval 11,5 minut reklamního obsahu.
- Struktura reklam: Dominovaly reklamy na kurzové sázky (85 %), následovaly online kasina (10,7 %) a loterie (4,3 %). Během živých přenosů pocházelo všech 700 reklam od jediného titulárního sponzora ligy. Celebrity se objevily ve 27 % reklam.
- Porovnání se zahraničím: Zjištěná frekvence je více než desetinásobně vyšší než hodnoty dokumentované v zahraničních studiích (průměr 4–5 reklam na zápas). Výsledky poukazují na potřebu regulace reklamy na hazardní hry ve sportovních přenosech v České republice.
Odkaz na studii: Kovařík, F., Fiedor, D., Sharman, S. (2026): This is ‘offside’: Gambling advertising during Czech football broadcasts. Journal of Behavioral Addictions 15, 1, 419–428. https://doi.org/10.1556/2006.2025.00564
Daňové příjmy obcí v České Republice

Studie se zabývá daňovými příjmy obcí v České republice, které zahrnují především část celostátně vybíraných daní, které jsou přerozdělovány podle koeficientu daném zákonem č. 243/2000 sb. Jedná se především o daně z příjmů fyzických i právnických osob, daň z přidané hodnoty a daň z hazardních her mimo technické hry. Existují však příjmy z daní, které nejsou rozdělovány plošně mezi všechny obce, ale pouze mezi ty, kterých se to týká (např. daně z technických her podle počtu herních pozic v land-based provozovnách a daně z nemovitých věcí). Obce jsou rovněž příjemci poplatků vybíraných při výkonu státní správy v přenesené působnosti, poplatků a odvodů v oblasti životního prostředí, či místních poplatků, pokud je obec na svém území zavádí. Cílem bylo objasnit prostorové aspekty daňových příjmů českých obcí a při tom se zaměřit na diverzifikaci těchto příjmů.
Metody: Na základě dat rozpočtů obcí zveřejňovaných Ministerstvem Financí ČR v portálu MONITOR byl pro tříleté období 2022-2024 spočítán průměrný daňový příjem pro každou obec v ČR (celkem 6 254) v rámci jednotlivých položek těchto příjmů. Následně byla provedena shluková analýza (Wardova metoda s euklidovskými vzdálenostmi) a na jejím základě byla vytvořena typologie obcí.
Výsledky: Struktura daňových příjmů obcí se skládá z 15 podskupin, dominantní část je však tvořena příjmy z DPH a daní z příjmů fyzických a právnických osob, jež dohromady tvoří až 91 % daňových příjmů. Klastrová analýza identifikovala 8 shluků, které jsou zobrazeny i na výsledné mapě. Klastr obcí s vysokými příjmy byl zastoupen především čtyřmi nejlidnatějšími obcemi, které mají speciální koeficienty pro rozdělování daňových příjmů, a dále obcemi v horských a lázeňských oblastech či jiných turisticky zajímavých regionech. Naopak obce s nižšími daňovými příjmy byly nejčastěji lokalizovány v zázemí velkých měst. Zajímavé jsou méně početné klastry, jejichž struktura příjmů je však výrazně vychýlená v rámci jedné ze sledovaných položek. Jedná se o obce, které výrazně profitují z daní z nemovitostí (areály velkých firem, skladů apod.), případně z ekologických poplatků (na jejich území je významná ekologická zátěž) a také obce profitující z přítomnosti land-based hazardního hraní. Největší profit z daní vázaných na land-based hazardní hry mají obce v pohraničí s velkými kasinovými komplexy.
Odkaz na studii: Frajer, J., Kovařík, F., Šimera, J., Fiedor, D. (2026): Diversification of tax revenue in Czech municipalities. Journal of Maps 22, 1, 2682790. https://doi.org/10.1080/17445647.2026.2682790
Sázkové kanceláře v České republice: vývoj pobočkové sítě 2019-2025

Kurzové sázky jsou po loteriích druhou nejrozšířenější formou hazardních aktivit v ČR. Účastní se jich až 22 % dospělé populace a nejvíce sázek je u nás podáno v době velkých sportovních akcí (MS v hokeji či fotbale, olympijské hry apod.), kdy k těmto aktivitám nabádá i velké množství reklam během sportovních přenosů. Z geografického pohledu je zajímavé sledovat změny v síti poboček sázkových kanceláří v prostoru. Studie se zabývá vývojem land-based (kamenných) poboček sázkových kanceláří v České republice a porovnává situaci v roce 2019 s rokem 2025.
Metody: Analýzy byly provedeny na datech, jež jsou dostupná na internetových stránkách Ministerstva financí a uvádějí adresní místa provozoven sázkových kanceláří, vždy k určitému datu. Data byla zpracována v prostředí geografických informačních systémů (GIS).
Výsledky:
- celkový objem vkladů do kurzového sázení v ČR vzrostl z 85 miliard Kč (2019) na 145 miliard Kč (2025)
- počet poboček sázkových kanceláří v ČR klesá s tím, jak se těžiště této aktivity přesouvá do online prostředí. V současnosti je 96,4 % vkladů do kurzových sázek realizováno prostřednictvím internetu.
- největší pokles land-based poboček byl zaznamenán v Královehradeckém a Plzeňském kraji, z hlediska jednotlivých sídel se nejvíce poboček rušilo v sídlech s populační velikostí od 2 do 10 tis. obyvatel
- největší koncentrace poboček v přepočtu na obyvatele se nachází v Olomouckém a Moravskoslezském kraji
- expanzi naopak zažívají sázkové terminály, které umožnují uzavírat sázky bez klasické pobočky s obsluhou
Odkaz na studii: Kovařík, F., Frajer, J., Fiedor, D. (2026): Sport, sázky a prostor: Geografie sportovního sázení. Geografické rozhledy, 35, 5. https://www.researchgate.net/publication/408116428_Sport_sazky_a_prostor_Geografie_sportovniho_sazeni
Varovné zprávy v reklamách na hazardní hry během fotbalových přenosů v České republice

Studie se zabývá reklamou na hazardní hry vysílanou během přenosů fotbalových zápasů v České republice a zaměřuje se na varovná sdělení o závislostech, která jsou součástí těchto reklam. Přestože česká legislativa ukládá povinnost zahrnout do reklam na hazard varování před závislostí a upozornění na věkové omezení, zákon nestanoví žádné konkrétní požadavky na velikost písma, umístění ani podíl plochy obrazovky. Cílem studie bylo zhodnotit četnost výskytu, podíl na ploše obrazovky a soulad s legislativou u povinných varování i dobrovolných sdělení v rámci bezpečného hraní (SGM) v živých přenosech české fotbalové ligy.
Metody: Výzkum byl založen na systematické analýze 1 824 reklam na hazardní hry odvysílaných během 32 utkání nejvyšší české fotbalové soutěže. Každá reklama byla kódována z hlediska přítomnosti povinných varování a SGM, formátu jejich zobrazení a formy hazardní hry. Velikost varování byla měřena pomocí pixelové analýzy za účelem stanovení procentuálního podílu na ploše obrazovky. Pro statistické srovnání napříč segmenty zápasů a formami her byly využity testy Mann-Whitney U, Kruskal-Wallis H a Cramérovo V.
Výsledky:
Celkem 77,7 % analyzovaných reklam splňovalo zákonné požadavky, avšak téměř čtvrtina (22,3 %) povinných náležitostí nesplňovala. Varovná sdělení (povinná i dobrovolná) zaujímala v průměru pouhých 1,58 % plochy obrazovky. SGM se vyskytovaly v 58,1 % reklam, přičemž v 99,7 % případů byly zobrazovány současně s propagačním obsahem, čímž snižovaly pozornost diváka. Mezi formou hazardních her a velikostí varování byl zjištěn výrazný vztah: čím rizikovější forma, tím menší varování. Autoři uzavírají, že stávající regulace je nedostatečná, a doporučují zpřísnění legislativy, včetně stanovení minimálních požadavků na velikost, kontrast a oddělené zobrazení bezpečnostních sdělení od propagačního obsahu.
Odkaz na studii: Kovařík, F., Sharman, S., Fiedor, D. (2026): There, But Invisible: Warning Messages in Czech Gambling Advertising During Football Broadcasts. European Addiction Research. https://doi.org/10.1159/000553513
Prezentace na konferencích
- Current Advances in Gambling Research, Helsinki, FIN
27th – 29th May 2026- příspěvek Filip Kovařík et al.: The Beautiful Game Turned Ugly. The Hidden Advert Epidemic in Football Broadcasts
- příspěvek Jindřich Frajer et al.: Addictological Deserts. Spatial Inequality in Problem Gambling Treatment Access
Publikace a data
Kovařík, F., Sharman, S., Fiedor, D. (2026): There, But Invisible: Warning Messages in Czech Gambling Advertising During Football Broadcasts. European Addiction Research. https://doi.org/10.1159/000553513
Kovařík, F., Frajer, J., Fiedor, D. (2026): Sport, sázky a prostor: Geografie sportovního sázení. Geografické rozhledy 35, 5, 31-33. https://www.researchgate.net/publication/408116428_Sport_sazky_a_prostor_Geografie_sportovniho_sazeni
Frajer, J., Kovařík, F., Šimera, J., Fiedor, D. (2026): Diversification of tax revenue in Czech municipalities. Journal of Maps 22, 1, 2682790. https://doi.org/10.1080/17445647.2026.2682790
Kovařík, F., Fiedor, D., Sharman, S. (2026): This is ‘offside’: Gambling advertising during Czech football broadcasts. Journal of Behavioral Addictions 15, 1, 419–428. https://doi.org/10.1556/2006.2025.00564








