GEOMORFOLOGICKÉ CELKY

menu / geomorfologické celky / Dolnooharská tabule
Celek: Dolnooharská tabule
Základní charakteristika
Zařazení do systému
Provincie: Česká vysočina
Soustava: Česká tabule
Podsoustava: Středočeská tabule
Dílčí členění
Podcelky:Okrsky

Hazmburská tabule:Klapská tabule, Dolnooharská niva, Lounská pahorkatina, Smolnická stupňovina
Řipská tabule:Perucká tabule, Krabčická plošina
Terezínská kotlina:Bohušovická rovina, Budyňská pahorkatina, Polepská rovina, Oharská niva, Roudnická brána
Rozloha
Rozloha: 1 137 km2
Absolutní výšková členitost
Nejvyšší vrchol: Říp (456 m n. m.)
Nejnižší místo: koryto Labe (141 m n. m.)
Střední výška: 229 m n. m.
Relativní výšková členitost
roviny, pahorkatiny

 

Vodní toky a vodní plochy
Vodní toky: Labe, Ohře, Malá Ohře, Bakovský potok, Vranský potok, Hasina, Smolnický potok
Vybraná sídla
Louny, Roudnice nad Labem, Lovosice, Terezín, Libochovice, Budyně nad Ohří
Lázeňské místo: Lázně Mšené - slatinné lázně byly založeny v roce 1796
Zvláště chráněná území
PR Loužek rezervace vyhlášená na ochranu typického smíšeného lužního porostu v údolní nivě řeky Ohře
PR Myslivna rezervace na severu omezená tokem Malé Ohře vyhlášená an ochranu zbytku lužního lesa (měkký luh)
PP V hlubokém vyhlášená v roce 1970 k ochraně společenstva listnatého lesa s převažujícím dubem a bohatým bylinným patrem na opukovém podkladu
PP Údolí Hasiny u Lipence ochrana významného paleontologického naleziště druhohorních organizmů, zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů a biokoridoru potoka Hasiny
Typické tvary
Neovulkanické suky - typickým neovulkanickým sukem je Říp ( 456 m n.m.) - výrazná neovulkanická kupa odkryté výplně diatermy ze sodalitického nefelinitu vypreparovaná z křídových sedimentů, ovlivnila vývoj říční sítě v oblasti Krabčické plošiny. Hazmburk (418 m n.m.) - výrazný neovulkanický suk s krátkým vrcholovým hřbítkem rovnoběžkového směru. Na svazích jsou izolované skály, mrazové sruby a rozsáhlá suťová moře. Svahy jsou postiženy svahovými pochody (historicky významný sesuv v katastru obce Klapý).
Sesuvy - k historickým významným sesuvům došlo na svazích neovulkanického vrchu Hazmburk a postiženou obcí obec Klapý. K největším sesuvům došlo v 3. srpna 1882 (rozsah 7200 m2), 12. března 1898, 7. dubna 1898 (téměř 50 tis. m2, šířka sesuvu 350 m, vznikl 5 m vysoký val), kdy bylo zničeno 32 domů a 11. dubna 1900, kdy bylo zničeno 52 domů.
Stupňovina - Smolnická stupňovina - příklad kerné stupňoviny v křídových sedimentech. Území stupňovitě klesá od JZ k SV, směrem k údolí Ohře.
Brána - Roudnická brána - spojuje Terezínskou a Mělnickou kotlinu, vznikla selektivní erozí Labe v křídových sedimentech. Na dně kotliny vytváří tok Labe výrazné zákruty.
Kotlina - Terezínská kotlina - příklad erozně denudační sníženiny v soutokové oblasti Labe a Ohře. Dno pokrývají pleistocénní fluviální a eolické sedimenty v podobě údolních niv, nízkých říčních teras, přesypů a pokryvů vátých písků.
Antropogenní ovlivnění
Regulace vodních toků: Labe - pro potřeby splavnění byly na toku Labe vedle regulace koryta realizovány i stavby jezů a zdymadel. Příkladem je jez a zdymadlo Roudnice nad Labem,které byly vybudovány v rámci kanalizačních úprav na Vltavě a Labi mezi Prahou a Ústím nad Labem v roce 1912. Jezové uzávěry byly rekonstruovány v letech 1969 - 1971 a malá plavební komora byla modernizována v letech 1972 až 1975.
Umělé vodní plochy: plochy po těžbě štěrkopísků, rybníky, vodní plochy pro sportovní aktivity (např. vodácký a veslařský areál Račice mezi Štětí a Roudnicí nad Labem).
Vojenská pevnost Terezín: Město leží na obou březích Labe, které je rozděluje na Malou a Velkou pevnost Terezín. Pevnost byla založena roku 1780 Marií Terezií, účelem pevnosti bylo chránit přístupové cesty. Vzhledem k tomu, že byla pevnost vystavěna na konci éry bastionových opevnění představuje v evropském měřítku téměř dokonalý pevnostní systém. Opevnění Terezína obsahovalo celkem 55 hradbových článků a v nich 136 podzemních prostor vzájemně spojených systémem podzemních chodeb dosahujícího celkové délky 29 kilometrů.
Těžba: štěrkopísky, cihlářské suroviny, vápence. Jedním z největších dobývacích prostorů je DP Úpohlavy (těžba vápenců pro zemědělské účely). Těžba štěrkopísků probíhá intenzivně zejména v soutokové oblasti Labe a Ohře na Litoměřicku.
Literatura
  • Demek, J., Mackovčin, P. a kol. (2006): Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.
Odkazy:

Rozhledna na vrcholu Háj (758 m n. m.)Sopka Železná hůrka (591 m n. m.)

Ohniska zemětřesení v oblasti Nového Kostela a Skalné od roku 1991 (pramen: Geofyzikální ústav AV ČR, v.v.i.)Vodní nádrž Skalka na toku Ohře (foto: Povodí Ohře, s.p.)