| |
| Vodní toky a vodní plochy |
| Vodní toky: | Labe, Ohře, Malá Ohře, Bakovský potok, Vranský potok, Hasina, Smolnický potok |
|
| Vybraná sídla |
| Louny, Roudnice nad Labem, Lovosice, Terezín, Libochovice, Budyně nad Ohří |
| Lázeňské místo: Lázně Mšené - slatinné lázně byly založeny v roce 1796 |
|
| Zvláště chráněná území |
| PR Loužek | rezervace vyhlášená na ochranu typického smíšeného lužního porostu v údolní nivě řeky Ohře |
| PR Myslivna | rezervace na severu omezená tokem Malé Ohře vyhlášená an ochranu zbytku lužního lesa (měkký luh) |
| PP V hlubokém | vyhlášená v roce 1970 k ochraně společenstva listnatého lesa s převažujícím dubem a bohatým bylinným patrem na opukovém podkladu |
| PP Údolí Hasiny u Lipence | ochrana významného paleontologického naleziště druhohorních organizmů, zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů a biokoridoru potoka Hasiny |
|
| Typické tvary |
|
| Neovulkanické suky - typickým neovulkanickým sukem je Říp ( 456 m n.m.) - výrazná neovulkanická kupa odkryté výplně diatermy ze sodalitického nefelinitu vypreparovaná z křídových sedimentů, ovlivnila vývoj říční sítě v oblasti Krabčické plošiny. Hazmburk (418 m n.m.) - výrazný neovulkanický suk s krátkým vrcholovým hřbítkem rovnoběžkového směru. Na svazích jsou izolované skály, mrazové sruby a rozsáhlá suťová moře. Svahy jsou postiženy svahovými pochody (historicky významný sesuv v katastru obce Klapý). |
| Sesuvy - k historickým významným sesuvům došlo na svazích neovulkanického vrchu Hazmburk a postiženou obcí obec Klapý. K největším sesuvům došlo v 3. srpna 1882 (rozsah 7200 m2), 12. března 1898, 7. dubna 1898 (téměř 50 tis. m2, šířka sesuvu 350 m, vznikl 5 m vysoký val), kdy bylo zničeno 32 domů a 11. dubna 1900, kdy bylo zničeno 52 domů. |
| Stupňovina - Smolnická stupňovina - příklad kerné stupňoviny v křídových sedimentech. Území stupňovitě klesá od JZ k SV, směrem k údolí Ohře. |
| Brána - Roudnická brána - spojuje Terezínskou a Mělnickou kotlinu, vznikla selektivní erozí Labe v křídových sedimentech. Na dně kotliny vytváří tok Labe výrazné zákruty. |
| Kotlina - Terezínská kotlina - příklad erozně denudační sníženiny v soutokové oblasti Labe a Ohře. Dno pokrývají pleistocénní fluviální a eolické sedimenty v podobě údolních niv, nízkých říčních teras, přesypů a pokryvů vátých písků. |
|
| Antropogenní ovlivnění |
|
| Regulace vodních toků: Labe - pro potřeby splavnění byly na toku Labe vedle regulace koryta realizovány i stavby jezů a zdymadel. Příkladem je jez a zdymadlo Roudnice nad Labem,které byly vybudovány v rámci kanalizačních úprav na Vltavě a Labi mezi Prahou a Ústím nad Labem v roce 1912. Jezové uzávěry byly rekonstruovány v letech 1969 - 1971 a malá plavební komora byla modernizována v letech 1972 až 1975. |
| Umělé vodní plochy: plochy po těžbě štěrkopísků, rybníky, vodní plochy pro sportovní aktivity (např. vodácký a veslařský areál Račice mezi Štětí a Roudnicí nad Labem). |
| Vojenská pevnost Terezín: Město leží na obou březích Labe, které je rozděluje na Malou a Velkou pevnost Terezín. Pevnost byla založena roku 1780 Marií Terezií, účelem pevnosti bylo chránit přístupové cesty. Vzhledem k tomu, že byla pevnost vystavěna na konci éry bastionových opevnění představuje v evropském měřítku téměř dokonalý pevnostní systém. Opevnění Terezína obsahovalo celkem 55 hradbových článků a v nich 136 podzemních prostor vzájemně spojených systémem podzemních chodeb dosahujícího celkové délky 29 kilometrů. |
| Těžba: štěrkopísky, cihlářské suroviny, vápence. Jedním z největších dobývacích prostorů je DP Úpohlavy (těžba vápenců pro zemědělské účely). Těžba štěrkopísků probíhá intenzivně zejména v soutokové oblasti Labe a Ohře na Litoměřicku. |
|
| Literatura |
- Demek, J., Mackovčin, P. a kol. (2006): Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.
|
|
| Odkazy: |
|
|
