menu / lexikon tvarů / antropogenní / dopravní / letištní plošina
| Letištní plošina |
|
| Základní charakteristika |
| Letištní plošina je speciálním příkladem dopravní plošiny (plochy), která slouží pro vzlety, přistání (vzletová a přistávací dráha) a pozemní pohyby letadsel. Obvykle k ní patří i další technické a logistické zázemí, jako jsou stavby řídicích věží, terminálů, hangárů či skladů. Největší terénní úpravy souvisejí se stavbou vzletové a přistávací dráhy (tzv. runway), které slouží ke vzletům a přistáním letadel. Rozměry vzletových drah se liší. Na malých letištích se používají zpravidla nezpevněné dráhy o rozměrech 250 × 8 m. Mezinárodní letiště používají nejčastěji zpevněné (vybetonované, asfaltované) dráhy o šířce okolo 50 m a délce přibližně 2 až 5 km. Letiště jako příklad dopravní plochy představuje výrazný zásah do krajiny a jeho výstavbu doprovází výrazné změny reliéfu. Dochází k antropogenní degradaci a agradaci s cílem vyrovnání terénních nerovností. |
|
Rozšíření v ČR |
| Na území ČR jsou 4 mezinárodní letiště. Největším letištěm je letiště Praha-Ruzyně, které má jednak největší celkovou plochu i nejdelší vzletovou dráhu o rozměrech 3715 m délky a 45 m šířky. Letiště bylo postaveno podle projektu architekta A. Beneše na pláni Dlouhá míle v letech 1933 až 1937. V současné době tvoří letištní plochu systém tří vzletových a přistávacích drah, z nichž jedna(o délce 2120 m) je trvale pro vzlety i přistání uzavřena a slouží jako pojezdová dráha a parkovací plocha pro velká letadla. Druhá dráha je označována jako hlavní, má celkovou délku 3715 m, třetí dráha má délku 3250 m. Druhým nejvýznamnějším je letiště Brno-Tuřany. Historie výstavby letiště na území Brna začala v roce 1923, kdy se o zřízení státního letiště začalo zajímat ministerstvo veřejných prací. Jako nejvýhodnější byl nakonec vybrán katastr Černovic, kde první letadlo přistálo v roce 1926. Jednalo se o zatravnělou letištní plochu s minimálními terénními úpravami. Letiště bylo v provozu do roku 1938 a po skončení druhé světové války se začalo znovu diskutovat o nové, vhodnější lokalitě pro stavbu moderního letiště. Vybrána byla lokalita v Tuřanech, kde se s výstavbou začalo po roce 1950. V roce 1978 byla prodloužena vzletová dráha na 2650 m a od roku 1982 do roku 1989 letiště splnilo funkci vojenského letiště s omezeným civilním provozem v době konání mezinárodních veletrhů. Statut mezinárodního civilního letiště má od roku 1989. V současné době má modernizované letiště dvě vzletové a přistávací dráhy, jednu betonovou (2650 × 60 m) a druhou zatravněnou (1000 × 30 m).
|
|
| |
|
 |
| Obr.: |
|
