GEOMORFOLOGICKÉ CELKY

menu / lexikon tvarů / antropogenní / průmyslové / podzemní zásobník plynu
Podzemní zásobník plynu
Základní charakteristika

Podzemní zásobník plynu je podzemní prostor, který slouží k uskladňování velkého množství plynu pod zemí ve vhodných geologických objektech, které jsou buď přírodní, nebo uměle vytvořené. Podle geologické struktury se podzemní zásobníky člení na:

  • " aquiferní - využívající porézní vodonosné vrstvy,
  • " kavernové - využívající uměle vytvořené dutiny,
  • " ložiskové - využívající vyčerpaná přírodní ložiska ropy nebo zemního plynu.
Podle způsobu využití členíme zásobníky na sezonní a špičkové. Sezónní zásobníky se plní v průběhu léta a v zimě se z nich čerpá plyn a rozvádí do sítě. Špičkové zásobníky slouží ke krytí spotřeby zemního plynu v krátkých obdobích, kdy je nutné do sítě dodat velké množství plynu v krátkém časovém období. Podzemní zásobníky nejčastěji využívají již vyčerpaná ropná nebo plynová pole, dutiny v solných vrstvách, volné prostory ve vodonosných vrstvách nebo volné prostory v odtěžených skalních masivech či uhelných slojích. V USA se prováděly také pokusy s využitím podzemních jaderných výbuchů k vytvoření podzemních dutin, ve kterých by bylo možné plyn skladovat. Podzemní zásobníky plynu jsou většinou umísťovány v minimální hloubce 300 m (mělčí zásobníky jsou výjimkou), maximálně do 2 tis. m. Objekt zásobníku (bývalé podzemní ložisko plynu nebo geologicky vhodný prostor) je plošně rozsáhlý, jednotlivé provozy jsou až v kilometrových vzdálenostech. V centrálním areálu podzemního zásobníku jsou umístěné kompresory, filtry, obchodní měření plynu a potrubní dvůr, ve kterém se nastavuje cesta plynu pro režimy těžby a vtláčení.
Speciálním případem podzemního zásobníku plynu je zásobník aquiferový, který představuje uměle vytvořené ložisko zemního plynu, v němž se vytěsní voda obsažená v pórech hluboko ležícího aquiferu plynem. Skladovací prostor tak tvoří plynovou bublinu. Plyn je vtláčen do skladovacího obzoru přes provozní sondy, které zajišťují propojení mezi oblastí skladování a povrchem. Jiným způsobem uskladnění zemního plynu jsou zásobníky kryogenické, které slouží k uskladnění zkapalněného zemního plynu, které jsou však většinou v tankerech (nadzemní kryogenické nádrže) na zemském povrchu, což nepřináší velké zásahy a vznik nových tvarů.
Rozšíření v ČR
Nejstarší podzemní zásobník plynu aquiferového typu byl na našem území zprovozněn v roce 1965 v Lobodicích na Přerovsku. Další podzemní zásobníky byly realizovány v Ostravské pánvi a blízkém okolí (zásobník Třanovice /Žukov/, Štramberk) a na jižní Moravě (zásobník Tvdonice /Hrušky/, Dambořice /Uhřice/, Dolní Dunajovice). V oblasti vytěžených rudních ložisek na Příbramsku je k uskladnění zemního plynu využíván zásobník Háje (Příbram) a funkci experimentálního výzkumného podzemního zásobníku plnil zásobník Bohutín a Milín. V současné době je na území České republiky největším provozovatelem podzemních zásobníků na zemní plyn společnost RWE Gas Storage, která plánuje do roku 2013 rozšířit skladovací kapacity o téměř 40 % (vzhledem ke stavu v roce 2007). Bude tak možné uskladnit o 895 mil. m3 plynu, tedy zhruba desetinu tuzemské spotřeby, více než nyní.
 
Obr.: