GEOMORFOLOGICKÉ CELKY

menu / lexikon tvarů / antropogenní / průmyslové / průmyslová (industriální) plošina
Průmyslová (industriální) plošina
Základní charakteristika

Industriální plošiny vznikají především při stavbě průmyslových závodů. Průmyslové závody jsou často plošně velice rozsáhlé a v přírodním terénu se jen těžko hledají adekvátně velké rovinné plochy. Poloha závodu se volí také podle členitosti terénu tak, aby bylo nutno terén upravovat co nejméně. Nicméně ne vždy lze podnik umístit v takovéto lokaci. Z tohoto důvodu dochází při stavebních pracích k planaci terénu odtěžením materiálu (antropogenní degradací) nebo zvýšením navážkou (antropogenní akumulace). Jako další terénní úpravy při výstavbě průmyslových areálů jsou časté realizace přeložek sítí (technické infrastruktury), demolice objektů, odstranění zeleně, sejmutí ornice nebo stavba protihlukových valů.

Rozšíření v ČR
Terénní úpravy jsou spojené s výstavbou téměř každého průmyslového areálu. Největší upravené plochy vznikají v případě velkých průmyslových areálů nebo nových průmyslových zón. Mezi největší průmyslové areály, jejichž výstavba byla spojena s rozsáhlejšími terénními úpravami, patří na našem území areály hutnických a chemických závodů. Příkladem je areál podniku Třinecké železárny v Třinci, areál Škoda Auto a. s. v Mladé Boleslavi, areál Autopal s. r. o. v Novém Jičíně, areál Chemopetrol, a. s., v Litvínově, areál Barum Continental, s. r. o., v Otrokovicích, areál DEZA, a. s., ve Valašském Meziříčí nebo areál Bosch Diesel, s. r. o., v Jihlavě. Mezi významné patří také výrobní závod automobilky konsorcia Toyota Peugeot Citroën Automobile (TPCA) v Kolíně (v průmyslové zóně Kolín-Ovčáry, plocha 124 ha. Největším uhelným elektrárenským komplexem v České republice jsou elektrárny Prunéřov, mezi další velké patří například elektrárna Dětmarovice, elektrárna Opatovice nebo jaderné elektrárny Dukovany a Temelín. K velkým terénním úpravám dochází v posledních letech v oblasti průmyslové činnosti při výstavbě nových průmyslových zón. Příkladem strategických průmyslových zón v ČR jsou zóny Triangle, Nošovice, Škoda v Plzni nebo Plzeň-Borská pole. Zóna Triangle je svou rozlohou (360 ha) největší strategickou průmyslovou zónou v České republice. Jedná se o bývalé vojenské letiště v Žatci, kde došlo k demolici starých a nevyužívaných objektů a likvidaci ekologických zátěží.
Rozsah antropogenní transforamce v průmyslové zóně Nošovice (260 ha) dokládají hodnoty objemu transportovaných hmot. Průměrná mocnost orniční vrstvy v průmyslové zóně dosahovala 0,3 m (celkový objem 780 tis. m3). V průběhu realizace průmyslové zóny bylo sejmuto přibližně 80 % celkové plochy ornice, tj. přibližně 624 tis. m3. Část ornice byla využita na ozelenění nevyužívaných ploch (přibližně 220 tis. m3) a na ozelenění ochranného valu (30 tis. m3). Zbývající část o celkovém objemu 374 tis. m3 byla uložena. Dále byla na přibližně třetině plochy sejmuta i podorniční vrstva o průměrné mocnosti 2,5 m, což znamenalo přemístění přibližně 2,2 mil. m3 zeminy. K vyrovnání terénních nerovností byly využity i výkopové zeminy o celkovém v objemu 1 mil. m3, z toho bylo mimo areál odvezeno 392 tis. m3 zeminy a v rámci areálu přemístěno 232 tis. m3 zeminy.
 
Obr.: