menu / lexikon tvarů / antropogenní / průmyslové / průmyslová (industriální) suterén
| Průmyslová (industriální) suterén |
|
| Základní charakteristika |
|
Suterén industriálního rázu tvoří podzemní prostory, které byly vytvořeny jako sklady, sklepy nebo i tovární a provozní haly. Jedná se na rozdíl od podzemních továren (průmyslových podniků) o umístění pouze části výrobního procesu pod úroveň zemského povrchu. Průmyslový suterén vznikal jak v historických dobách, tak vzniká i v dnešní době, zejména z důvodů technologických a prostorových. Zvláště rozsáhlé bývají podzemní pivovarské či vinařské sklepy. Relativně velké podzemní prostory mají také hydroelektrárny nebo některé strojírenské a elektrotechnické podniky.
|
|
| Rozšíření v ČR |
| Jako příklad těchto četných a rozsáhlých prostor na našem území lze uvést podzemní prostory
potravinářských podniků (vinařských závodů, pivovarů nebo mlékárenských závodů), které využívají podzemní tvary zejména díky příznivým mikroklimatickým podmínkám, které zvyšují kvalitu produktů. Rozsáhlé podzemní prostory jsou i u některých energetických podniků, například hydroelektráren. Příkladem sklepů jsou Žernosecké sklepy. Sklepy byly vytesány v opukových skalách průlomového údolí Labe (Porta bohemica) v polovině 13. století v době, kdy Žernoseky náležely cisteriánskému klášteru v Altzellu u Míšně. Významným sklepním prostorem jeModrý sklep v Novém Šaldorfu u Znojma, který byl vykopán 15 m pod zemským povrchem již v 16. století. Habánské sklepy ve Velkých Bílovicích byly postaveny v 17. století náboženskou sektou habánů - novokřtěnců, kteří na Moravu přišli ze Švýcarska, kde se věnovali zemědělství, včetně pěstování vinné révy a výroby vína. Templářské sklepy v Čejkovicích byly vybudovány templáři, kteří přišli na Moravu v roce 1232 z Francie. Křížový sklep ve Valticích vznikl v roce 1640. Jeho hlavní linii dlouhou 120 m křižuje 100 m dlouhé rameno. Sklep má kapacitu 1,3 mil. litrů.
|
| Rozsáhlé podzemní prostory jsou například u přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé Stráně v Hrubém Jeseníku. Elektrárna má na našem území největší spád (510,7 m), největší reverzní vodní turbínu v Evropě (325 MW), která je umístěna v podzemní kaverně, a největší instalovaný výkon v ČR (2 × 325 MW). Výstavba elektrárny byla zahájena v květnu 1978. Na počátku 80. let 20. století byla převedena do útlumového programu. V roce 1985 došlo k modernizaci projektu a po roce 1989 bylo rozhodnuto stavbu dokončit. Elektrárna je řešena jako podzemní dílo. Obě soustrojí jsou umístěna v podzemí, v kaverně o rozměrech 87,5 × 25,5 × 50 m. Souběžně s kavernou turbín se v podzemí nachází komora transformátorů, která má rozměry 115 × 16 × 21,7 m. V této komoře jsou dva blokové trojfázové transformátory, rozvodny 22 kV a další zařízení. Horní nádrž je s podzemní elektrárnou spojena dvěma přivaděči, každým pro jedno soustrojí. Přivaděče mají délku 1547 m a 1499 m. Elektrárna je spojena s dolní nádrží dvěma odpadními tunely o průměru 5,2 m. Tunely jsou dlouhé 354 a 390 m. Dolní nádrž se nachází na říčce Divoká Desná. Nádrž má celkový objem 3,4 mil. m3, výšku hráze 56 m, kolísání hladiny 22,2 m. Horní nádrž se nachází v nadmořské výšce 1350 m a má celkový objem 2,72 mil. m3. Rozsáhlé podzemí má také hydroelektrárna Lipno, kde byla v hloubce 160 m pod zemským povrchem do žulového masivu vylámána kaverna a další místnosti, kde jsou uloženy dvě Francisovy turbíny. |
|
| |
|
 |
| Obr.: |
|
