menu / lexikon tvarů / antropogenní / těžební / odkaliště
| Odkaliště |
|
| Základní charakteristika |
| Odkaliště je prostor přírodně či uměle ohraničený, který slouží k trvalému nebo přechodnému
uskladnění hydraulicky dopravovaného kalu. Podle vzniku lze klasifi kovat odkaliště těžební, průmyslová a zemědělská. V případě zařazení odkališť mezi těžební tvary se jedná o odkaliště, která vznikají při ukládání odpadu při těžbě nejčastěji polymetalických rud a uranu. S ohledem na skutečnost, že jsou příkladem tvarů, které vznikají při zpracování těžené suroviny, mohou být řazeny také mezi antropogenní tvary průmyslové a jejich řazení mezi těžební tak není jednoznačné. Sedimentační pánve, do nichž se odpadní materiál vzniklý při těžbě ukládá, mohou být přirozeného původu, častěji však odkaliště vznikají umělým přehrazením sníženiny nebo jsou vytvořeny zcela nové antropogenní sníženiny. Velmi často se využívá tvarů, které v dané lokalitě vznikly antropogenní činností, mohou to být například oprámy, staré jámové lomy nebo těžební poklesové sníženiny, také však typicky ploché terény, z nichž bylo vytvořeno pánevní dno stavbou zemních hrází. Velká odkaliště dosahují i hloubek přesahujících 100 m. Mohou mít stupňovitý charakter nebo mohou vytvářet systém navzájem propojených sníženin.
|
| Odkaliště lze členit podle různých kritérií. Podle tvaru mohou být rovinná (vhloubená nebo vyvýšená nad okolní reliéf ), údolní a svahová. Dalším klasifi kačním kritériem může být charakter skladovaného materiálu, typ hráze či systému hospodaření s vodou (průtočná, cirkulační). Hlavními objekty odkališť (kalových nádrží) jsou: kalovod - pro přívod směsi vody a pevného materiálu, hrázové těleso - zpravidla je tvořeno hlavní hrází a dílčími hrázemi, které mohou být v jednotlivých částech navyšovány, vlastní těleso odkaliště - sníženiny vyplněné odpadním materiálem v kapalném stavu, kolektor a kolektorové potrubí - k odvedení vody, dočišťovací nádrž - slouží k čištění odpadních vod. |
|
Rozšíření v ČR |
| Odkaliště je možné nalézt v místech, kde v minulosti probíhala těžba rud. V současné době jsou v provozu odkaliště v oblasti Rožné, kde probíhá těžba uranové rudy. Většina odkališť byla rekultivována, příkladem jsou odkaliště v lokalitě Horní Benešov (3 odkaliště), Cínovec (dvě o celkové ploše 12,4 ha), Měděnec (18,4 ha) nebo Kutná Hora (15,6 ha). Mezi plošně největší, která vznikla těžbou polymetalických rud, patří odkaliště v Chvaleticích (3 plochy o rozloze 160 ha). Rozsáhlý komplex odkališť je ve Zlatých Horách, kde zaujímá plochu 64 ha. Odkaliště sloužila pro ukládání fl oatačních písků a jako dočišťovací a akumulační nádrž k recyklaci vody pro úpravnu. V současné době je mnoho odkališť asanováno a rekultivováno. Příkladem mohou být odkaliště v Mydlovarech, kde bylo uloženo 36 milionů tun radioaktivních kalů. V současné době probíhají na odkalištích rekultivační práce a podle původního plánu by měla být odkaliště začleněna do krajiny do konce roku 2040. O záměru tato odkaliště rekultivovat bylo rozhodnuto již v roce 1989. |
| K sanacím a rekultivacím odkališť dochází také v Ostravské pánvi. V současné době již nová velká odkaliště v uhelnýchrevírech na našem území nevznikají. Důvodem je zejména skutečnost, že většina z nich prošlarozsáhlým útlumem a následným ukončením činnosti a v místech těžby se díky novým technologiím snížila produkce uhelných kalů na minimum. |
| Velké sanované odkaliště je i ve Stráži pod Ralskem, kde bylo založeno v prostoru původní botanicky a zoologicky významné lokality Sedlišťský rybník o celkové ploše 187 ha. Uložen zde byl balastní rmut z úpravny uranové rudy, produkty z chemického čištění kyselých důlních vod a kontaminované
materiály z hornické činnosti (celkem 10,2 mil. m3).
|
|
| |
|
 |
| Obr.: |
|
