GEOMORFOLOGICKÉ CELKY

menu / lexikon tvarů / antropogenní / těžební / pinka
Pinka
Základní charakteristika
Pinky jsou terénní sníženiny vzniklé rychlým prosednutím, propadnutím nebo zřícením důlních děl. Jedná se o typ poklesové sníženiny, od které se odlišuje menšími rozměry. Půdorys pinek bývá kruhový, eliptický nebo nepravidelný. Kruhové pinky vznikají často nad křižovatkami důlních chodeb, eliptické pak vznikají spojením dvou kruhových pinek. Plošný rozsah pinky není velký. Kruhové pinky mají zpravidla průměr mezi 6 a 12 m, ale jsou známé i s průměrem až několika desítek metrů. Hloubka pinek bývá zpravidla 3 až 5 m. Někdy bývají vyplněny vodou, ale na rozdíl od poklesových sníženin zpravidla nemívají trvalou celoroční vodní hladinu.
Rozšíření v ČR
Pinky se na našem území vyskytují poměrně hojně jako pozůstatek středověké těžby různých rudných materiálů. Jejich rozšíření je vázané na poddolovaná území, která mají vyrubané prostory mělce pod povrchem. Zřídka se vyskytují samostatně, častěji tvoří početnější kumulace. Velmi dobře jsou pinky vyvinuty například na Příčném vrchu (975 m n. m.) ve Zlatohorské vrchovině. V nadmořské výšce 907 až 940 m se jich nachází pět o nepravidelném půdorysu, největší dosahuje hloubky 25 m. V Krušných horách jsou některé pinky chráněny jako přírodní památky. Jsou v místech středověké těžby polymetalických, hlavně cínových rud. Příkladem je lokalita Vlčí jáma a Ledová pinka. Ledová pinka, která vznikla propadem bývalého dolu Jiří, má označení podle toho, že se v úzké hluboké dobývce (až 15 m) tvoří jeskynní led. Vlčí pinka vznikla propadem dolu Wolfgang. Dosahuje délky až 200 m, šířky 45 m a je 25 m hluboká. Dalším příkladem je Krevelová pinka v lokalitě Rammeslberg v Horní Blatné na Krušnohorsku nebo pinka u Jelení také na Krušnohorsku. Četné pinky a poklesové sníženiny jsou také na Šumavě, například v okolí Kašperských hor. Na Karlovarsku (v okolí Sokolova) se nachází Lomnické pinky. Jedná se rozsáhlé poddolované území na ploše přibližně 5 km2, kde se nacházejí stovky propadlin jako pozůstatky těžby uhlí z 19. století. Mnohé z těchto pinek jsou dnes zaplněny dešťovou vodou a tvoří tak řadu jezírek.
 
Obr.: