GEOMORFOLOGICKÉ CELKY

menu / lexikon tvarů / antropogenní / těžební / povrchový důl
Povrchový důl
Základní charakteristika
Termínem povrchové doly označujeme rozsáhlé sníženiny, včetně průmyslových budov a zařízení, které vznikají při těžbě užitkových nerostů, jako jsou uhlí, rudy, zlato nebo diamanty, povrchovým způsobem. Povrchové doly zaujímají nezřídka značnou plochu a dosahují hloubek i několika set metrů. Jedná se o složité antropogenní tvary, které lze dále členit na dílčí plochy, kterými jsou těžební fronta a pracovní plošina. Těžební fronta je svislá stěna nebo několik stupňovitě uspořádaných horizontálních vrstev tvaru ústupů tzv. řezů, které jsou místem rovnoběžného ústupu svahu při vlastním procesu těžby suroviny. Pracovní plošina je plocha u paty těžební fronty či řezu. Základní morfometrické vlastnosti svahu těžební fronty jsou dány fyzikálně-mechanickými vlastnostmi hornin a zemin a plánovanou výškou těžební fronty. Délka řezu může dosahovat desítky metrů až kilometrů. Speciálním typem povrchových dolů jsou oprámy.
Rozšíření v ČR
Největší povrchové doly jsou v ČR v podkrušnohorských pánvích, kde se těží povrchově hnědé uhlí, pro tyto tvary se používá označení oprám.
 
Obr.: