GEOMORFOLOGICKÉ CELKY

menu / lexikon tvarů / fluviální / strž
Strž
Základní charakteristika

Strž je erozní rýha značných rozměrů, vzniklá zejména v měkkých (sypkých) usazených horninách (zeminách, spraši apod.) nebo sopečných (pyroklastických) uloženinách. V profilu má obvykle tvar písmene V, ve spodní části je ukončena "kuželem" z naplaveného materiálu.

Jde obvykle o tvar rychle se vyvíjející. Počátečním stádiem strže je erozní rýha. Podle profilu a geneze se vymezují dva základní typy: ovrag a balka. Strž typu ovrag má v profilu písmeno "V", je modelována hloubkovou erozí a má nestabilní svahy. Strž typu balka má dno vyplněné deluviálními a deluviofluviálními sedimenty, obvykle se vyvíjí ze strže typu ovrag.

Při velké hustotě strží v krajině se hovoří tvarech zemních kulis a typu reliéfu badlands. Podle ČSN je strž výrazný údolní vhloubený tvar s nepravidelným sklonem údolnice a svahů, s ostrými a často křivolakými terénními hranami.

Výskyt v ČR
Strže jsou na našem území většinou antropogenně podmíněné, příkladem je PP Sprašova rokle u Zeměch na Mělnicku, která vznikla ve sprašových pokryvech v místě staré vozové cesty, která byla přívalovými dešti z dosti rozsáhlé sběrné oblasti nad roklí prohloubena až na 23 m. Celková délka strže je asi 450 m a její průměrná hloubka kolem 15 metrů. Příkladem strže chráněné jako zvláště chráněné území je PP Strž ve Stupné na Jičínsku (v permských sedimentech) nebo PP Střezovská rokle (1,5 km dlouhá v neogenních sedimentech) na Chomutovsku.
 
Obr.: Strž
Obr.: Příklad efemerní strže