Termín estavela byl do geomorfologické terminologie převzat z italštiny (italský lidový výraz). Estavela je občasný (intermitentní) krasový pramen, vázaný na vyústění říčního jeskynního systému na povrch, který v závislosti na oscilující výšce piezometrického povrchu tělesa podzemní krasové vody střídavě funguje jako jeskyně výtoková (vyvěračka) a jeskyně vtoková (ponor). Estavela bývá četná na dně závrtů a při úpatí skalních svahů krasových údolí a poljí.