GEOMORFOLOGICKÉ CELKY

menu / lexikon tvarů / strukturně denudační / skalní brána
Skalní brána
Základní charakteristika

Skalní brána je perforace skalní hmoty, jejíž dno se nachází přibližně v úrovni okolního povrchu. Skalní brána vzniká selektivním zvětráváním (mechanickým a chemickým) většinou v klastických nebo rozpustných sedimentárních horninách. Vyvíjí se prohlubováním výklenků, jeskyní nebo destrukcí horniny podél svislých puklin nebo rozsedlin.

Skalní brána je perforace skalní hmoty, jejíž dno se nachází přibližně v úrovni okolního povrchu. Skalní brána vzniká selektivním zvětráváním (mechanickým a chemickým) většinou v klastických nebo rozpustných sedimentárních horninách. Vyvíjí se prohlubováním výklenků, jeskyní nebo destrukcí horniny podél svislých puklin nebo rozsedlin.

Výskyt v ČR
Nejčastěji v kvádrových pískovcích české křídové pánve: Děčínská vrchovina (Lesní brána, Sluneční brána; Tiské stěny), Turnovská pahorkatina, Adršpašsko-teplické skály, Broumovské stěny. Skalní brány jsou však rozšířeny i v jiných horninách, četně v karbonátech: Český kras (Axamitova brána), Moravský kras (Čertova branka), Javoříčský kras (Zkamenělý zámek). Příkladem skalní brány v jiných horninách je například Skalní brána v Krušných horách nebo Pilířova brána na Trutnovsku v permských slepencích.
 
Obr.: