GEOMORFOLOGICKÉ CELKY

menu / lexikon tvarů / strukturní tvary na horizontálně uložených horninach / stolova hora
Stolová hora
Základní charakteristika

Pojmem stolová hora, někdy taky označována jako tabulová hora, se označuje osamocená vyvýšenina, která typicky vystupuje strmými svahy nad okolní krajinu. Vrcholovou část hory tvoří ploché temeno, které kopíruje morfostrukturu (uložení vrstev). Stolová hora vzniká postupným rozčleňování reliéfu tabule působením exogenních činitelů. Stolové hory s relativní výškou větší než 1 000 metrů se označují mesety (v jižní Americe tepui).

Stolové hory byly objeveny i pod mořskou hladinou ve značných hloubkách až kolem 3 kilometrů. Pod vodní hladinou se tyto útvary nazývají guyoty. Jejich vznik je spojen s mořskou abrazí a s následným poklesem celé desky, na které se stolová hora nacházela, do vyprázdněného magmatického krbu.

Výskyt v ČR
Četné jsou v křídových sedimentech, příkladem je Ostaš (700 m n. m.) a Hejda (626 m n. m.) v Broumovské vrchovině, Děčínský Sněžník (723 m n. m.) v Děčínské vrchovině nebo stolová hora Na Vidouli (371 m n. m.) v Praze. Příkladem neovulkanické stolové hory je Chlumská hora (651 m n.m.), Kozelka (660 m n. m.), Vladař (693 m n.m.), Úhošť (v okolí Kadaně) nebo Doubravický vrch (660 m n. m.)
 
Obr.: VLADAR!!! Velká Hejšovina (Szczeliniec Wielki) v NP Stolové hory (foto: I. Smolová).