menu / lexikon tvarů / strukturní / hřbet
	
  
	  
  	     
     
    	
    	
    	
      
  	   
  	     | Hřbet | 
  	   
  	     |  | 
  	   
  	     | Základní charakteristika | 
  	   
  	     |  Hřbet je konvexní tvar reliéfu typický pro horské oblasti. Jedná se o protáhlou vyvýšeninu, jejíž délka přesahuje šířku. Hřbet má různé sklony svahů a plochou zaoblenou vrcholovou část. Erozní činností vodních toků může být rozčleněn a z hlavního hřbetu pak mohou vybíhat dílčí rozsochy. Podle ČSN je hřbet protáhlá vypuklá terénní plocha se zaoblenou vrcholovou částí.  | 
       
  	     |  | 
  	   
  	     | Výskyt v ČR | 
  	   
  	     | Hřbety jsou četné ve všech pohořích České vysočiny i Karpat, například Krkonošské hřbety (Slezský hřbet a Český hřbet), Boubínsko-želnavský hřbet (Šumava), Studniční hřbet v Rychlebských horách, Ještědsko-kozákovský hřbet (Hlubocký hřbet, Komárovský hřbet, Táborský hřbet) nebo Jedlovský a Hvozdský hřbet v Lužických horách. Typické buližníkové hřbety jsou ve Středočeské pahorkatině nebo Pražské plošině. Příkladem je hřbet Ládví (359 m n. m.), Velká skála (314 m n. m.), Kozí hřbety (304 m n. m.) nebo Kamýk (320 m n. m.). Typickým strukturním hřbetem je i Zašovický a Pyšelský hřbet v Křižanovské vrchovině. | 
  	   
  	     |  | 
  	   
  	 
       
  	
    	
    	  	
        
          
           
            |  | 
           
            |  | 
               
            |  | 
               
            | Obr.: Hřbet mezi Malým a Velkým Ostrým (foto: I. Smolová) | 
               
            |  |