menu / geomorfologické celky / Šluknovská pahorkatina
| Celek: | Šluknovská pahorkatina |
|
| Základní charakteristika |
| Zařazení do systému |
| Provincie: | Česká vysočina |
| Soustava: | Krkonošsko-jesenická |
| Podsoustava: | Krkonošská |
|
| Dílčí členění |
| Podcelky: | Okrsky |
|
| Šenovská pahorkatina | |
| Rumburská pahorkatina | |
|
| Rozloha |
| Rozloha: | 275 km2 |
|
| Absolutní výšková členitost |
| Nejvyšší vrchol: | Hrazený (610 m n. m.) |
| Nejnižší místo: | koryto Rožanského potoka na státní hranici (325 m n. m.) |
| Střední výška: | 423 m |
| Významné vrcholy: | Tanečnice (597 m n. m.), Vlčí hora (581 m n. m.), Partyzánský kopec (543 m n. m.), Dymník (517 m n. m.) |
|
| Relativní výšková členitost |
| pahorkatina |
| |
| Vodní toky a vodní plochy |
| Vodní toky: | Mandava (pramen Mandavy), Luční potok, Rožanský potok, Šenovský potok |
| Vodní plochy: | Šluknovský rybník, Bobří rybník |
|
| Vybraná sídla |
| Šluknov, Jiříkov, Velký Šenov, Rumburk |
|
| Zvláště chráněná území |
| Javorová brána | - přírodní zajímavost severně od Šluknova, kde jsou vzrostné stromy javorů ve výšce 5,5 m srostlé a tvoří jedinou společnou korunu dosahující do výšky 16 m. Kmeny stromů byly pravděpodobně spojeny lidským přičiněním, přesný důvod spojení není znám. Společně tvoří bránu s rozpětím 2,6 m. |
|
| Okrajovou částí zasahuje na území Šluknovské pahorkatiny CHKO Labské pískovce a CHKO Lužické hory. |
|
| Typické tvary |
|
| Suk - typickým tvarem Šluknovské pahorkatiny jsou neovulkanické suky. Příkladem je Hrazený, Partyzánský vrch (543 m n. m.) - původně dvojvrcholový čedičový hřbet byl částečně odtěžen, Dymník (516 m n. m.) - čedičový vrchol ležící jihozápadně od města Rumburk, Tanečnice (597 mn. m.) - na jejím vrcholu je nejsevernější rozhledna v ČR (postavena v roce 1904 na místě původní dřevěné). Méně výrazným je Šibeniční vrch (386 m n. m.) v jižní části města Varnsdorf. |
| Klenba - jádro Šluknovské pahorkatiny tvoří granity lužického plutonu. Příkladem vypreparovaných suků je Buková hora (512 m n.m.) - nejsevernější vrchol na území ČR, tvořená granitovými horninami. |
|
| Antropogenní ovlivnění |
|
| Těžební prostory - pro Šluknovskou pahorkatinu jsou typické lomy na stavební kámen, příkladem je velkolom Císařský na severním svahu Partyzánského vrchu. |
| Na některých lokalitách Šluknovské pahorkatiny jsou i pozůstatky po hlubinné těžbě. V severní části Šluknovské pahorkatiny jsou pozůstatky na lokalitě Rožany, kde probíhala těžba a průzkum na Cu-Ni rudy (poslední větší průzkum v 50. letech 20. století). V jižní části (jižně od Šluknova) je příkladem lokalita Karlovo údolí, kde se dochovalo několik štol o délce až 400 m. Dobývalo se zde Cu-Ni-Fe sulfidické zrudnění vázané na žíly doleritu, které pronikají biotitickými granodiority (první zmínky o těžbě jsou již z 15. století). |
|
| Literatura |
- Kuncová J. a kol (1999): Ústecko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek I. Praha, Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum
|
|
 | |
| Vlčí hora | |
